Napadla vás někdy ve škole při hodinách přírodopisu myšlenka, z čeho je asi vyrobená ta sova, která na vás kouká svými velkými kukadly z učitelské katedry? Je to pouze napodobenina, nebo vznikla ze skutečného ptáka? Nejen na tyto otázky včera odpovídal v Muzeu Komenského preparátor Jiří Polčák.

V galerii Muzea Komenského v Přerově probíhá od 4. prosince výstava Společně pro ptáky a lidi, věnována ornitologickému spolku, který loni oslavil své osmdesáté narozeniny. Vidět zde můžete nejen úspěchy jejich činnosti, ale také množství ptačích modelů, a právě ty zajímají veřejnost nejvíce.

Muzeum Komenského tak zájemcům umožnilo sejít se každou únorovou středu s preparátorem Jiřím Polčákem, který celý proces preparace ptáků nejen názorně předvede, ale je ochotný zodpovědět také všechny vaše dotazy. "Vidím, že je tady hodně malých dětí, pitvat tedy dnes raději nebudeme," přivítal hosty od svého preparátorského stolku sám mistr, který se po krátkém úvodu pustil do práce. Jeho stůl okamžitě obklopily zvídavé děti, které bedlivě sledovaly každý jeho krok. "Já vám teď ukážu, jak postupovat, když někde najdeme třeba nějakého mrtvého ptáčka. My děláme dermoplastické preparáty a to jsou takové, že pták musí vypadat jako živý, má očička a peří a pak když se na vás kouká ze školní vitríny tak přemýšlíte, zda se sem pták skutečně na chvilku nepřiletěl ohřát," popsal zkušený preparátor, který vysvětlil, že pro vědecké účely se nepoužívají přesné napodobeniny, ale pouze takzvané zjednodušené balky se staženými křídly, které se nacházejí někde v depozitáři a vědci či studenti si z nich odebírají vzorky DNA či různé míry.

"Když nám lidé donesou mrtvého ptáčka, tak jej nejdřív musíme vykuchat, abychom se zbavili očí a všech vnitřních orgánů. Vytáhneme taky všechno maso a zůstane nám pouze kůžička. Poté z dřevité vaty nebo polystyrénu uděláme tělíčko a na něj kůži umístíme. Je však potřeba tuto kůži pořádně umýt a vyčistit, protože někteří ptáčci se k nám dostanou opravdu v zuboženém stavu," popsal celý proces preparátor, který přítomné vyzval, ať mrtvé ptáčky na silnici nepřekračují a klidně je donesou do ornitologické stanice. "Ideální je nalezeného mrtvého ptáka dát ihned do mrazáku a přinést jej zmraženého," doporučil ornitolog Jiří Šafránek. Celý preparační proces je velmi náročný, jelikož je to mravenčí práce, která musí být odvedena velmi pečlivě. "Většinou to trvá tak osm až deset hodin. Preparaci dělali nejdřív doktoři, dnes už se to učí preparátor sám. Neexistuje na to žádná škola a téměř ani odborná literatura. Zkušenosti se tak přebírají od zkušenějších preparátorů," dodal Polčák.

Po ukázce preparace ornitolog ještě přítomné provedl výstavou. Děti zde prokázaly své přírodopisné znalosti nejen při poznávání jednotlivých druhů ptáků, o kterých dospělý neměl mnohdy ponětí, ale také v dalších aspektech. "Sameček je většinou barevný proto, že když ho někdo sežere, tak to není vůbec škoda a nic se neděje, ale samička je důležitá, musí se starat o vajíčka," uzavřel malý návštěvník.

Pokud jste včera ukázku preparace nestihli, nezoufejte. Příležitost budete mít ještě příští středu buď v 15, nebo 16 hodin.