Před rokem skupinka archeologů kopla v lokalitě Na Marku do země a objevila stopy dávné historie. V ten moment ještě netušili, co všechno na ně pod zemí čeká. Postupně odhalili základy bratrské školy i kostela svatého Marka a objevili řadu významných artefaktů, které nyní můžete v Galerii města Přerova obdivovat také vy. Přijďte se podívat na bohatou historii našeho města a připomenout si, že Přerov není pouze město problematické dopravy a mekkou pravicových radikálů, ale také město s bohatou kulturní historií, na kterou by měl být každý obyvatel právem hrdý.

Vernisáž této výstavy s názvem "Příběh jednoho místa - Svědectví archeologických pramenů aneb kudy kráčel Komenský" proběhla včera večer v městské galerii za hojné účasti veřejnosti i odborníků. Výstava návštěvníky seznamuje s bohatou historií prostoru mezi řekou Bečvou a Horním náměstím, a to nejen prostřednictvím textových a grafických informačních panelů, ale zejména prezentací konkrétních nalezených archeologických předmětů. "Na výstavě uvidíte dobové knižní kování nebo třeba vzácný soubor mincí. Ty pocházejí z 15. – 19. století a byly raženy v 17 zemích střední Evropy, dokonce se zde nachází také jedna unikátní zlatá mince z Osmanské říše. Dále mohou příchozí obdivovat krásu pozdně gotických reliéfně zdobených kamnových kachlů, které se svou kvalitou zpracování motivů řadí k nejlepším ukázkám kamnářského řemesla konce 15. století v českých zemích," popsala nálezy vedoucí Galerie města Přerova Lada Galová. Součástí výstavy jsou také vizualizace Jiřího Tomeška, který zpracoval, jak vypadala lokalita Na Marku v době, kdy se naším městem procházel Jan Amos Komenský s Janem Blahoslavem.

Archeologické bádání v jižním předpolí Tyršova mostu začalo loni na jaře. Tenkrát nejspíš nikdo netušil, jaký poklad Zdeněk Schenk s Janem Mikulíkem a pomocníky z archeologie Slezské univerzity v Opavě vlastně objeví. "Když jsem před tím rokem procházel kolem a viděl celý tento tým, jak se hrabe v zemi. Tak jsem si ze začátku říkal, co tam dělají, co by tam asi tak mohl najít. Jenomže oni zřejmě tušili, že jsou blízko nějakému velkolepému objevu. Tak jsem je chodil kontrolovat pravidelně a pamatuji si, jakou měli radost vždy, když něco našli, ať už to byla kanalizace, pec, vstupní mostní brána nebo ten vysněný kostel sv. Marka a škola Jednoty bratrské," popsal náměstek přerovského primátora Michal Zácha a dodal, že na tyto významné objevy by měl být každý obyvatel Přerova právem hrdý a právě k nabytí tohoto pocitu by měla posloužit tato výstava. "Myslím si, že nám všem tyto vzácné nálezy připomenuly, že město Přerov není pouze mekkou dělnické strany, místem špatné dopravní obslužnosti a dalších nepříjemných záležitostí, ale je to také město s obrovskou kulturní tradicí a město, které si je této tradice vědomo a dokáže si jí vážit. To by podle mě měl být hlavní přínos této výstavy," vyjádřila svůj názor kurátorka výstavy Kristýna Sehnálková z Muzea Komenského.

Výstava kromě konkrétních nálezů v lokalitě Na Marku návštěvníkům přibližuje také celé období, kdy v Přerově a na Moravě působila Jednota bratrská a připomíná její nejvýznamnější představitele. Jedná se už o třetí naučně-edukativní projekt, který si klade jediný cíl, a to přimět laickou veřejnost, a hlavně nejmladší generaci k tomu, aby se naučili chodit na výstavy a uvědomili si, že místo, ve kterém žijí má bohatou kulturní minulost. Součástí výstavy budou i dvě komentované prohlídky. Výstava navázala na projekt Toulky přerovskou minulostí a Po stopách Pernštejnů v Pobečví. "Výzkum nyní končíme a začneme uvažovat o tom, jak s nálezy dále naložíme. Přejeme si, aby místo s takto velkou tradicí neupadlo v zapomnění Přerovanů a abychom se k nálezu upírali a probudili jakousi vlnu patriotismu, neboť máme být patřičně na co hrdí," uzavřel archeolog Zdeněk Schenk a vyzval návštěvníky k prohlídce.