Teploty pod bodem mrazu mohou způsobit závažné škody na majetku. Kromě zamrzlého vodovodu se v zimním období majitelé domů potkávají také se škodami způsobenými tíhou sněhu či pádem kusů ledu ze střechy. Takové události bývají i životu nebezpečné, přičemž za jejich následky odpovídá právě majitel budovy. V souvislosti s očekávaným ochlazením vám přinášíme několik užitečných tipů a informací, které vám pomohou ochránit majetek v chladných zimních měsících.

K častým zimním škodám patří zamrzlá voda, ať už v potrubí či v radiátorech, poškození střešních konstrukcí tíhou sněhu nebo vichřicí, pád sněhu a ledu ze střechy nebo úraz na zledovatělém či zasněženém chodníku. Ne všechny škody spojené se zimním počasím ale mohou být uhrazeny z pojištění. "Například zamrznutí sněhu a ledu v podokapních žlabech, které při následném odtávání způsobí zatečení do objektu, je škodou nelikvidní. V tomto případě tedy nelze provést výplatu pojistného plnění,“ upozorňuje odborník Petr Baný. Totéž podle něj platí pro škody způsobené vlhkostí či plísní a neodbornou montáží vodovodních a topných zařízení.
I když se může havárie vodovodu či topení kvůli mrazu zdát jako malichernost, opak je pravdou. Při tomto typu škody nedochází jenom k zatečení a poškození omítek, maleb a podlahových krytin. "Může dojít i k poškození elektroniky, nábytku a jiných movitých věcí, které tvoří vybavení domácnosti. Škoda pak může postupně narůst až na částky v řádech statisíců," varuje Baný.
Především u nemovitostí, které se celoročně neobývají, je před zimou nutné zkontrolovat, zda je z potrubí vypuštěna voda. Další možností je použít nemrznoucí médium nebo topení správně nastavit na temperování, tedy ohřev na minimální teplotu, při kterém voda nezamrzne. Povinnost předcházet škodám existuje, i když je objekt pojištěn. Při jejím zanedbání se pojistník vystavuje riziku krácení pojistného plnění. "Lidé by si měli v rámci pojištění sjednat připojištění přírodních nebezpečí a pojištění vodovodních škod. Rovněž stojí za úvahu pojištění odpovědnosti," informuje další odborník Roman Sznapka. Pojištění se však podle něj nevztahuje na opuštěné stavby. "Musí se tedy jednat o stavby, které jsou řádně udržované. Pokud by tedy byla pojištěná stavba více než tři dny neobydlena, je nutné uzavřít přívod vody. Jinak se může stát, že pojišťovna v případě škodní události odmítne plnit,“ dodává Sznapka.
Pokud jde o škody vzniklé pádem sněhu a ledu ze střechy, zde přichází na řadu pojištění odpovědnosti vlastníků budov. Dojde-li totiž kvůli padajícímu sněhu či ledu ke škodě, například když sníh spadne na kapotu vozidla a poškodí ji, má poškozený nárok na náhradu škody. Odpovědnost v tomto případě samozřejmě padá na vlastníka nemovitosti. Tato situace může být zvláště nepříjemná, pokud je pádem zmrzlé vody ze střechy zraněn kolemjdoucí. "Škoda na zdraví v takovém případě může být mnohonásobně vyšší než na majetku. Zvláště pak s účinností nového občanského zákoníku od roku 2014, kdy se bude odškodnění podle odborníků stanovovat často individuálně, a nikoliv na základě dosavadních tabulek. Připomeňme, že za škodu vzniklou závadou ve schůdnosti chodníku již nějakou dobu odpovídá nikoliv vlastník přilehlé nemovitosti, ale majitel chodníku, tedy zpravidla město či obec," uzavírá Baný.