Dějiny nejen rodinné pekárny Tiefenbach, která ve městě funguje již úctyhodných 130 let, i ostatních pekáren z dob první republiky, mapuje v Historickém sále přerovského zámku výstava Chléb náš vezdejší. Kromě fotografií a různých dokumentů nechybí ani předměty denní pekařské potřeby a ukázky pekařských výrobků.

"Naši pekárnu založil před 130 lety můj praděd Josef Tiefenbach, který přišel do Přerova se svou manželkou Aloisií z nedalekých Žeravic. A protože byli oba z mlýna, koupili si ve Ferdinandově ulici, nynější Komenské, malý domek a na jeho místě postavili pekárnu, kde také sami pekli. Pekařskému řemeslu se po ročním vandrování po Horních Rakousech vyučil i můj děda. Ve Vídni se naučil péct kaiserky. Jejich výroba je opravdu složitá, je to ruční práce a my jsme se s manželkou rozhodli, že se k jejich pečení vrátíme," prozradil před zahájením výstavy Vladimír Tiefenbach, který se po restituci společně s ženou Jarmilou pocházející z cukrářské rodiny Passingerů, pustil znovu do provozování pekárny.

A tak mohla historie jednoho pekařství, které svými výrobky zásobuje přerovskou veřejnost, pokračovat. "Naše výrobky jsou stoprocentně ruční práce. Je to umění a krutá dřina, která je korunována voňavým pečivem," dodala Jarmila Tiefenbachová. Podotkla také, že se profesní řemesla začínají pomalu, ale jistě vytrácet. "A pokud se s tím nic dělat nebude, zaniknou úplně. A to by byla věčná škoda. Není nad čerstvě upečený chléb, který se na jazyku rozplývá," myslí si pekařka.
Výstava bude k vidění až do půlky listopadu.