Tajné chodby vedoucí až na Helfštýn, žaláře, katakomby... Podzemí pod náměstím Na Marku je opředeno mnoha mýty a legendami. Dovnitř za železnou mříž střežící vchod se ale dostal málokdo. V pátek ale v zámku zachrastil klíč a novináři přijali pozvání na netradiční exkurzi. Podívejte se, jak to vypadá v legendárním přerovském podzemí.

Přerovské podzemí na vlastní kůži

Je pátek ráno a na kraji náměstí Na Marku postává hlouček novinářů. Kolem probíhá čilý stavební ruch a dva muži v reflexních vestách odstraňují mříž v hradbách a startují naftový generátor, ke kterému připojují dlouhý elektrický kabel. Zevnitř vane chlad a zatuchlina. Nikdo neví, co bude uvnitř. Nikdo z asi patnáctičlenné skupiny uvnitř ještě nebyl. Muži se silným reflektorem kráčejí v čele, za nimi se jako klubíčko nití bájného Thésea odmotává elektrická šňůra. Nevíme, jestli taky nevstupujeme do bludiště a spojnice se světem vzbuzuje pocit jistoty. Sestupujeme po schodech, procházíme jakousi chodbou, nohy se boří do bláta. Ti kteří neuposlechli varování a nevybavili se holínkami, začínají litovat. Pak ale najednou všichni zmlknou. Reflektor ozáří obrovský klenutý sál. Na zemi je plno sutě, ze stěn visí drobné krápníky a na druhém konci je vidět, že cesta někam pokračuje.

Objevíme ještě jednu podobnou místnost. Bláto se lepí na boty čím dál víc, je tu vlhko, na několika místech sem dírami proniká denní světlo. A zřejmě i dešťová voda. Tady už jsou ale patrné stopy po stavebních pracech, které nemohly proběhnout moc dávno. "Údajně se tady kdysi někdo pokoušel zřejmě na černo vybudovat vinárnu. Jak je vidět, nedostal se moc daleko," vypráví náměstek primátora Michal Zácha, který nás sem pozval. I on je tu však poprvé. Neznámý kutil tu vybudoval několik postranních místností, zřejmě zamýšlené jako toalety či sklad. Je tu i náznak barového pultu.

Prohlédneme si ještě pár místností vzniklých přehrazením původních sálů, ale naše cesta tu končí. Onen kutil, který chtěl do podzemí lákat Přerovany na víno nám tu totiž do cesty postavil zeď bez dveří. Zřejmě, aby mu návštěvníci neutíkali bez placení. U stropu je proražený malý otvor. Jsem jediný, kdo vyšplhá a zkouší zjistit, co je za ním. Chodby pokračují... Kam to ale netušíme. Dírou by se sice člověk protáhl, pokračování by už ale potřebovalo speleologickou výbavu. A tu nikdo nemá. Takže legendy nevyvracíme a sledujeme Théseovu nit zpátky na denní světlo. Třeba chodby vedou opravdu až na Helfštýn. Kdo ví.

Pro veřejnost zůstane zavřeno

Pokud jste dočetli až sem a jásáte, že se do tajemných podzemních prostor brzy podíváte i vy, zřejmě budete zklamáni. Město podle náměstka Michala Záchy zatím neuvažuje, že by sklepení otevřelo pro veřejnost. A to nejen kvůli bezpečnosti. "Kdyby tu nebyla ta mříž, začaly by se sem stahovat podezřelé existence. A pokud bychom tu chtěli pořádat třeba exkurze s průvodcem, muselo by se to nejdřív uvést do patřičného stavu, což by jistě stálo nemalé prostředky," poznamenal Zácha a jedním dechem dodal, že se jedná o velkou památku. "Bude potřeba velmi pečlivě zvážit, jaké by prostory mohly mít využití. Určitě je ale nechceme dát soukromníkům," naznačil. Mříž tak zůstane na svém místě nejspíš ještě dlouho.
Stavební dělníci ale zajistí, že podzemím prostorám brzký návrat automobilové dopravy na náměstí neublíží. Mezi vozovku a historickou klenbu bude položena samonosná betonová deska, díky které nebudou stropy muset nést takovou tíhu.

Sklepy podle ředitele přerovského archivu Jiřího Lapáčka pochází z poloviny devatenáctého století. "Stavěly se pro měšťanský pivovar, který stál v dnešní Pivovarské ulici. Ukládaly se zde sudy s pivem," vysvětlil Lapáček. Prostory jsou podle něj nevyužívané desítky let.