Zelený odpad z rodinných domů v Přerově a z jeho místních částí končí od druhé poloviny března v kontejnerech na biologický odpad. Pracovníci technických služeb tento odpad sváží od dubna do nové kompostárny, ve které se biologicky rozložitelný odpad mění v přírodní hnojivo. Kompostárna stojí čtyři kilometry za městem v areálu skládky v Žeravicích a za rok je schopna zpracovat až 2 500 tun zelené hmoty.  

Podle prvních odhadů se sváží do přerovské kompostárny více biologického odpadu, než se očekávalo. Doba zrání biologického odpadu je minimálně šedesát dnů. Problémy pracovníkům technických služeb ale činí odpad, který do popelnic a kontejnerů určených pro biologicky rozložitelný odpad nepatří. Dohledat viníky, kteří odpad netřídí, je ale nereálné. "Kvalita bioodpadu ze svozu 240 litrových nádob je slušná. Naproti tomu při svozu velkoobjemových kontejnerů v nich nacházíme věci, které tam nepatří. Ať jsou to plasty, pneumatiky, nebo třeba boty. Pokud je kontejner takovým odpadem znečištěný, putuje celá várka na skládku. Je to škoda. Takto špatně tříděný odpad nacházíme zejména v Předmostí a v Popovicích. Pochválit ale můžeme obyvatele místních částí z Čekyně a Žeravic, kde se třídění odpadu věnují poctivě," řekl vedoucí provozu Zdeněk Rybka.

A jak v kompostárně kvalitní hnojivo vzniká? "Vstupní surovina se podrtí, smísí s travní hmotou a následně tvaruje do tzv. zakládek. U takto založených zakládek se denně měří teplota. Ta by se měla pohybovat v rozmezí 40 až 65 stupňů Celsia. V případě potřeby je kompost zkrápěn nebo překopáván. Nakonec je kompost proséván přes síto a použit na povrchové úpravy terénu městské zeleně," vysvětlil postup jednatel Technických služeb města Přerova Bohumír Střelec. Podle ředitele Technických služeb Radka Koněvalíka si budou moci přírodní hnojivo vyzvednout i obyvatelé města Přerova a jeho příměstských částí, a to po telefonické domluvě, nejdříve však až v období letních prázdnin.