Listiny slavného šlechtického rodu Pernštejnů či staré tisky představí od října na své výstavě věnované tomuto rodu přerovská městská galerie. Návštěvníky se chystá seznámit také s významnými členy rodu, kteří zasáhli do historie regionu. Expozice, která bude otevřena příští týden, je součástí série akcí pořádaných v rámci letošního Pernštejnského roku.

"Vedle fotokopií listin slavného šlechtického rodu, který na svém štítu nosil znamení zubří hlavy s houžví v nozdrách, expozice představí také staré tisky, publikace o Pernštejnech nebo rozsah pernštejnských panství na základě dobových map a plánů," řekla Lada Galová z přerovské městské galerie.
Na výstavě se zástupci galerie podíleli s odborníky z přerovského archivu. "Státní okresní archiv Přerov uchovává 71 listin z let 1479 až 1596, které jednotliví příslušníci rodu vydali ve prospěch měst a vsí na panstvích, která vlastnili v Pobečví. Jednalo se o panství Tovačov, Kojetín, Přerov, Lipník nad Bečvou, Drahotuše a Hranice," uvedl ředitel archivu Jiří Lapáček, který je zároveň kurátorem výstavy.

Obsah listin je podle něj různý. "Některé podávají svědectví o výstavbě Přerova, především Horního náměstí, jiné udělují privilegia různým cechům, v některých se objevují informace o hospodářském podnikání samotných Pernštejnů a jejich podpoře podnikání ve městech, například zakládání rybníků, udělování výročních trhů, pronajímání mlýnů, pivovaru, pravidla šenkování piva či vína a podobně," doplnil Lapáček.

Na samostatných panelech se budou moci lidé seznámit i s některými významnými členy rodu. Budou moci získat informace například o Vilému z Pernštejna, Janu zvaném Bohatý, Vratislavu, Vojtěchu či Janu z Pernštejna. Galerie chystá také komentované prohlídky. Výstava Pernštejnové v Pobečví bude otevřena v Galerii města Přerova od 4. října do 1. listopadu.
Letošní Pernštejnský rok navazuje na Rok rožmberský a oba jsou součástí projektu Svět české šlechty. Ten chce seznámit především laickou veřejnost s různými aspekty dějin šlechty, které není možné představit tradičními instalacemi na hradech a zámcích - tedy třeba s hospodařením, průmyslovým podnikáním, kultivací krajiny, politickým působením či kulturním mecenášstvím.