Letošní září je měsícem, kdy si Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) Nemocnice Přerov, připomíná již 20. výročí svého založení. Přerovská nemocnice tehdy patřila k posledním zdravotnickým zařízením okresního typu, která neměla LDN v bývalém Severomoravském kraji.

Tehdejší vedení Krajského ústavu národního zdraví, Okresního ústavu národního zdraví a Okresního národního výboru dalo do vínku LDN zcela nový objekt. "Jednalo se o pětipodlažní panelákový model budovy z dílny tehdejšího Zdravstavu. Od počátku byla LDN zaintegrována pod Nemocnici s poliklinikou jako primariát využívající komplementu, správy a stravovacího provozu nemocnice," popisuje primář přerovské LDN Jaroslav Zedek s tím, že léčebna je členěna do tří lůžkových stanic po 30 lůžkách, k dispozici jsou i dva nadstandardní pokoje LDN zažila také dobu "temna". Byla postupně redukována a měla být dokonce i uzavřena. K tomu však naštěstí z technických důvodů nedošlo. "Právě naopak byl provoz LDN v roce 1997 restaurován, k čemuž přispěla koncepce Ministerstva zdravotnictví – koncepce akutní následné péče," prozrazuje Jaroslav Zedek.
Většina klientely LDN pochází z přerovské nemocnice. Jsou to pacienti, kteří byli přeloženi z akutních oddělení, ostatních asi 15 procent přichází z terénu od praktických lékařů. Těžištěm činnosti je doléčování, stabilizace zdravotního stavu, odborné ošetřovatelství a následná rehabilitace. "V poslední době přibývají i hospicoví pacienti. Malou položku tvoří i pacienti v dlouhodobě dialyzačním léčení, neboť dialyzační oddělení je v objektu LDN," uvádí primář Zedek. Personál LDN se snaží pacientům zpříjemnit jejich pobyt. Loni na podzim začali používat metodu bazální stimulace, která pomáhá nemocné vracet do života i připomínáním jejich koníčků. Stačí přitom jen obyčejná oblíbená vůně čaje nebo kávy, či zvuky, s nimiž se nemocný setkával běžně, když byl ještě zdravý. "S pacienty pracujeme dvacet čtyři hodin denně. Společně s jejich příbuznými připravíme pro každého z nich speciální program podle toho, jak vypadal jeho denní režim a stimulujeme jejich smyslové orgány," říká staniční sestra LDN Lenka Nevřelová s tím, že příbuzní a blízcí mají možnost nemocného vídat pravidelně a více se podílejí na jeho návratu do běžného života.