Komentovaná prohlídka nové výstavy  Písmo na papíře otištěné a v kameni tesané představila zájemcům nejen vystavěné exponáty, mezi kterými nechybí nejslavnější Nový zákon nebo Šamotulský kancionál, ale také v praxi ukázala, jak by měla vypadat Komenského "školou hrou". Hravou formou se tak návštěvníci dozvěděli, jak tenkrát vznikala kniha a sami si mohli některé kroky také vyzkoušet. Jelikož organizátorky výstavy moc dobře ví, že ze školy dětem v hlavě nejvíce uvíznou pikantnosti, nešetřily ani drby o Blahoslavově životě. Víte například, že Jan Blahoslav byl vůbec prvním Čechem, který nosil brýle?

Výstavu věnovanou Janu Blahoslavovi zahájilo Muzeum Komenského ve středu 20. února, přesně 490 let od narození tohoto slavného přerovského rodáka. Kromě tohoto jubilea si však město připomíná ještě jednu významnou událost. Přesně před 90 lety totiž vznikla také socha autora Gramatiky české a překladatele Nového zákona z dílny sochaře Františka Bílka. "Socha Jana Blahoslava, který dává českému lidu Českou bibli, je neodmyslitelnou dominantou Horního náměstí a je vůbec nejrozměrnějším sochařským dílem v Přerově," uvedla kurátorka výstavy Helena Kovářová, která dodala, že spousta turistů si myslí, že vyobrazeným mužem je Jan Amos Komenský. "Často musíme zmateným návštěvníkům vysvětlovat, že socha muže, který stojí před Muzeem Komenského, není Komenský. Jeho socha tu v 19. století asi osm let skutečně stála, ale pak byla přemístěna před evangelický kostel," uvedla na pravou míru Kovářová.

Vystaveným exponátům je věnována pouze malá místnost, uprostřed které je velká skleněná vitrína obsahující nejdůležitější Blahoslavova díla. "Zde můžete vidět například Šamotulský kancionál nebo Bibli Kralickou. Asi největším lákadlem a zároveň nejvzácnějším exponátem je překlad Nového zákona, který jsme museli zapůjčit z archivu Jednoty Bratrské. Blahoslavův překlad byl výjimečný tím, že jej nepřekládal z latinské vulgáty, ale po vzoru humanistických učitelů šel přímo k pramenům a přeložil jej z řeckého originálu," vysvětlila Kovářová. Současně Jan Blahoslav pracoval také na své Gramatice české, kterou používala celá Jednota Bratrská. Raritou výstavy je také jeden z prvních slabikářů.

Kromě knih je v místnosti k vidění také knižní lis a ukázka toho, jak se k sobě jednotlivé archy přišívaly. Je zde i volný arch, kam si mohou zájemci z jednotlivých liter poskládat jakékoliv slovo. Škola hrou však pokračuje hlavně před vstupem do této místnosti. "Na chodbě na vás čeká několik zajímavých aktivit. Můžete si vyzkoušet práci knihvazače nebo typografa. Zkuste si poskládat knižní vazbu nebo složit vlastní stránku Bible nebo kancionálu," vyzvala návštěvníky druhá z organizátorek Kateřina Tomešková.

Největší překvapení přišlo až na konec výstavy. Účastníci si měli navrhnout, jak by vypadal jejich vlastní pomník, kdyby dostali tak složitý úkol, který padl na Františka Bílka. Jako figurant posloužil manžel muzejní pedagožky Jiří Tomešek. "Řekli jsme si, že Jan Blahoslav byl opravdu všestranný, humanistický člověk. Byl pedagogem, muzikologem, lingvistou, historikem, knězem i překladatelem. S jakým atributem byste ho tedy viděli nejraději?" vyzvala publikum Kateřina Tomešková, která manžela obléká do černého pláště a postupně mu přidává další atributy, jako je čepička, brýle, kalich, Bible, brko nebo taktovka. "Pan Bílek zvolil Bibli, co byste Blahoslavovi do ruk vložili vy?" zjišťuje pedagožka. Přítomní jsou však velmi konzervativní a shodují se na tom, že souhlasí se sochařem Bílkem. "Já bych mu teda dal tu rákosku jako symbol toho, že to byl pořádný pedagog," ozve se v davu. Zbytek se rozesměje, dirigentskou taktovku překřtěnou na rákosku však neodsouhlasí. Komentovaná výstava vyvrcholí slavnostním odhalením této nově vytvořené živé sochy. Aplaudující návštěvníci tak na vlastní kůži vyzkoušeli, jak se před devadesáti lety cítili všichni ti Přerované, kteří zaplavili Horní náměstí. "Pro Přerov bylo odhalení této sochy v roce 1923 velkou událostí. Byly zde přítomny všechny školní třídy z Přerova i okolí," uzavřela Kovářová.

Výstava Písmo na papíře otištěné a v kameni tesané potrvá až do 14. dubna. Pro zájemce je ve spolupráci s Městskou knihovnou připraven také doprovodný tiskařský workshop, od 2. do 3. dubna v Muzeu Komenského, od 4. do 5. dubna v Městské knihovně. V případě zájmu je potřeba objednat se na tomto telefonním čísle: 581 250 531.