Jak se žije českým krajanům, kteří bydlí ve stovky kilometrů vzdáleném Rumunsku? Pro odpověď si včera do sálu Agentury pro zemědělství a venkov přišlo několik desítek zvídavých Přerovanů, kteří obsadili celý sál. Přednáška Tomáše Černohouse, kterou pořádala Městská knihovna, byla doplněna také autentickým vyprávěním tamějších obyvatel, kteří svůj nelehký život popisovali plynulou, i když trochu archaickou češtinou. Vydejte se s námi i vy do malebných českých vesniček v rumunských horách, kde žijí krajani, kteří si stále zachovávají svůj jazyk, zvyky a tradiční způsob života, a to navzdory většinové rumunské populaci, která je obklopuje.

"První vlna českých krajanů přišla do rumunského Banátu v první polovině 19. století za prací. Kvůli rozsáhlým lesům zde byl velký potenciál pro dřevozpracující průmysl, a tak sem majitel velkého lesa vylákal výměnou za osvobození od vojny, roboty a daní několik stovek českých občanů," začíná svou přednášku doktorand Mezinárodních vztahů brněnské Masarykovy univerzity, který objasňuje, jak se v Rumunsku vlastně vzalo tolik Čechů, kteří zde postupně založili šest českých vesnic: Svatou Helenu, Gerník, Rovensko, Bígr, Eibentál a šestou vesnici s názvem Šumice, která je však od zbylých značně odtržena.

Banát: naši krajané a jejich krajina from Tomáš Černohous on Vimeo.

Mladý student v roce 2009 procestoval s batohem na zádech nejstarší Svatou Helenu, největší Gerník a nejvýše položené Rovensko. Vesnice jsou od sebe vzdáleny zhruba den cesty. Spousta českých turistů tak cestu na Banát nevyužívá pouze k seznámení se s tradicemi českých krajanů, ale také k túrám po krásné panenské přírodě, plné skal a precizně upravených kupek sena. "Lidé ve vesnicích se rádi scházejí, a tak se český turista nemusí bát, že by ve vesnicích nenašel hospodu. Navíc zde mezi místními a turisty neexistuje jazyková bariéra, takže si s vámi u piva či pálenky rádi popovídají," uklidňuje přednášející potenciální zájemce o tuto destinaci. Přestože turistický ruch, který je rok od roku rozšířenější, s sebou přináší i řadu negativ, pro místní je jedním z nejdůležitějších zdrojů obživy. Většina z nich nabízí českým pocestným střechu nad hlavou přímo ve svých domech, za příplatek vám dokonce i navaří. "S ubytováním tu rozhodně není problém. Nejenže můžete bydlet přímo v rodinách, ale ve vesnicích se nachází také spousta opuštěných domů po rodinách, které odešly za prací do Čech, takže si třeba můžete pronajmout vlastní domek," popisuje mladý cestovatel.

Návštěvníci sálu poslouchají vyprávění studenta se zaujetím. Jeho slova jsou navíc prokládána autentickými, profesionálně zpracovanými video výpověďmi tamějších obyvatel, kteří poutavě a vtipně glosují svůj "život ve vyhnanství". Přednáška působí dynamicky a i téma je logicky rozparcelované. Nejdřív jsou posluchači seznámeni s historií osídlení, pak se dozvídají podrobnosti o třech českých vesnicích, které student při svých toulkách navštívil, zbytek programu je věnovaný tradičním řemeslům, která se zde stále vykonávají, a nepříliš veselé budoucnosti českých vesnic. Nechybí ani pravé svatební veselí.

"Svatbu sem přijeli uspořádat snoubenci, kteří už dlouho pracují a žijí v Čechách. Vlastně i spousta hostů za nimi dojela z Čech. A tím se dostáváme k hlavnímu problému, kterým je postupné vysidlovaní českých vesnic v Rumunsku," nastiňuje mladý cestovatel nepříliš optimistické výhledy. Vesničané se potýkají se stále vyšší nezaměstnaností. Vesnice se navíc nacházejí vysoko v horách a komunikace, které je spojují s městy také nejsou na příliš vysoké úrovni. Spousta mladých tak odjíždí pracovat do Čech. Jelikož mluví česky, nemají zpravidla problém najít práci, zakládají si zde rodiny a domů, do rodného Banátu, už se nevrací. "Zatímco v roce 1991 žilo ve Svaté Heleně asi 800 obyvatel, dnes je to něco málo přes 200, v Gerníku, kde je počet obyvatel stále nejvyšší, zůstalo z 910 obyvatel (1991) pouhých 300. Nejvážnější je situace v nejvýše položeném Rovensku, kde zůstalo pouze kolem 50 starých usedlíků. Za prací do České republiky odešli všichni mladí," vysvětlil Černohous.

Přerovské publikum si přednášku pochvalovalo, přednášející byl zaplaven nejrůznějšími dotazy, které se týkaly nejen českých krajanů v Rumunsku, ale také praktických informací či dalších zážitků z cest. Na jejich doporučení tedy vyjde rozhovor, v němž se dozvíte zajímavé podrobnosti ze života mladého cestovatele. Více informací k přednášce naleznete na www.svetakraj.cz.