Měl by se v Přerově spalovat komunální odpad – ano, nebo ne? Otázka, která nenechává nikoho v Přerově chladným a  rozděluje občany na dva tábory. O kontroverzním rozhodnutí, které přináší řadu polemik, měli občané rozhodovat už letos na podzim. Nyní to vypadá, že se hlasování posune až na příští rok. Důvod? Stále nejasná představa o tom, jak by vše kolem ZEVA skutečně probíhalo. Občané by tak neměli jistotu, o čem vlastně hlasují.

Původně bylo hlasování naplánováno už na letošní podzim, jenomže nakonec pracovní skupina usoudila, že by tento krok byl hodně uspěchaný. "I když pracovní skupina původně plánovala, že se referendum uskuteční ještě letos na podzim, nakonec jsme se napříč všemi politickými stranami dohodli, že se bude konat nejdříve až v prvním pololetí roku 2014 – a to samozřejmě jen v případě, že Přerov bude doopravdy reálným adeptem na výstavbu zařízení," řekl přerovský primátor Jiří Lajtoch. Důvodů a argumentů, proč referendum neuspěchat a nechat ho na příhodnější chvíli, je hned několik. "Stále nejsou zodpovězeny základní otázky – kde přesně by zařízení mělo stát, jaký objem odpadu by mělo zpracovávat, jak by byla vyřešena doprava. Dokud nebudeme mít reálnou představu a tu nepředstavíme lidem, bylo by jakékoliv hlasování neférové. Sám totiž nevím, o čem by hlasovali," podotkl primátorův náměstek Michal Zácha.

Za pravdu dal přerovským politikům i olomoucký politolog Pavel Šaradín, který byl na jednání pracovní skupiny přerovských zastupitelů přizván jako poradce pro formulování otázky. "Přerovské referendum by se opravdu nemělo uspěchat, dokud se neví například kapacita zařízení, což je zásadní informace pro rozhodování. Ještě budeme pracovat na vhodné otázce, která bude referendum provázet - zatím jsem posuzoval deset navržených otázek a vybral dvě nejvhodnější varianty," uvedl Pavel Šaradín, který navíc pracovní skupině navrhl další doporučení vyplývající z aktuálních politických událostí, tedy aby se referendum nekonalo zároveň s celostátními volbami. Podle něj by mohla místní záležitost "zapadnout" v celostátní problematice, navíc se dá očekávat, že by voliči mohli zaměnit obálky a v urnách by zbytečně ležely neplatné hlasy. "Referendum by se nám i výrazně prodražilo. Při souběhu voleb a referenda totiž nelze mít společnou hlasovací místnost ani společnou volební komisi, takže by bylo nutné najít vhodné prostory, vyrobit zástěny, nakoupit další hlasovací urny a samozřejmě zaplatit i dvě komise," zdůraznil Jaroslav Sláma z přerovského magistrátu.

Bude-li se přerovské referendum konat jen jeden den, zaplatí za něj město podle předběžných odhadů zhruba milion korun. Důležité je však také to, aby si Přerované vůbec našli cestu k hlasovacím urnám. Zda je o referendum zájem, se vedení města snaží zjistit také prostřednictvím ankety, která je umístěna na webových stránkách města. "K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech. Rozhodnutí je pak závazné, pokud pro jednu z odpovědí hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda účastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob," vysvětlila právnička města Jana Hrubá.