Poklad nevyčíslitelné hodnoty ukrýval po staletí jeden z měšťanských domů na Horním náměstí v Přerově. Před časem v něm majitel Radim Zapletal objevil unikátní soubor bot z období rokoka. Výborný stav dochovaných předmětů jen umocnil ojedinělost a význam objevu. Staré střevíce pak putovaly k odbornému ošetření do Obuvnického muzea ve Zlíně. Po konzervaci se vrátily zpět do Přerova. Majitel je nyní vystavuje v přízemí svého domu pro odborníky a studenty historie.

"Při odkrytí podlah v horním patře v rokokové přístavbě jsme v násypu objevili čtyři staré boty, šlo o půlpáry. Nejstarší dětskou botičku, nejhezčí z celého souboru, jsem pak naprosto náhodně objevil v klenbách v přízemí nad starým sklepem," řekl Zapletal. V první chvíli mu předměty nepřipadaly příliš zajímavé.
Boty ale historiky nesmírně zaujaly nejen vynikajícím stavem, ale také místem nálezu. "Jedná se o jeden z nejhodnotnějších ucelených nalezených souborů tohoto typu v naší republice. Všechno, co najdeme z obdobných materiálů, jako jsou kůže nebo textil, bývá obvykle ve starých odpadních městských jímkách. Nález z organického materiálu v podlaze domu, to je rarita," řekl přerovský archeolog Zdeněk Schenk. Boty dlouhá staletí ležely ve vyrovnávacích vrstvách pod podlahou, podle odborníků tak dlouho vydržely díky specifickému proudění vzduchu v místě jejich nálezu.
Z domu číslo 26 na přerovském Horním náměstí neúplné páry bot putovaly do rukou obuvnických mistrů ve Zlíně. "Nejprve byly laboratorně ošetřeny a později se provedla konzervace," řekl Schenk. Nejvzácnější kousek, asi z roku 1780, se však nepodařilo uchovat. "Při práci v laboratoři se jedna bohatě zdobená botička rozpadla. Šlo o naprosto exkluzivní kousek dětské obuvi, nosila jej pravděpodobně tak šestiletá holčička. Ve své době muselo mít pořízení tak drahých bot hlubší význam, například to mohl být dar ke kulatým narozeninám," odhadl Zapletal.
Tradice uchovávání bot pod podlahou podle odborných pramenů sahá do období gotiky, kdy lidé věřili tomu, že jim tento zvyk přinese štěstí. V praxi takový počin nesloužil k ničemu kromě magického přivolávání štěstí nebo ochraně domu před strašidelnými bytostmi. Zvyk na evropskou pevninu přišel z Anglie a měl své pevné postupy a pravidla.
Na zajímavé nálezy ve svém domě je Zapletal zvyklý, archeologové si u něj podávají dveře. Jeho nemovitost stojí na místě původního přerovského kastelánského hradu ze 13. století. Novodobý příběh domu začal před 500 lety, ale nálezy pocházejí z doby hluboko před tím. "Zasahují z období pozdního středověku až do baroka, vzácná jsou například barokní kachlová kamna s tapetovými vzory, objevená rovněž pod podlahou. V domě jsme už zachytili například i stopy osídlení po Keltech nebo intenzivní doklady osídlení kultury věteřovské," řekl archeolog Schenk. V roce 2000 vedl v domě výzkum dnes už zesnulý historik Jiří Kohoutek, který dokonce objevil artefakty z období mladého paleolitu.