Téměř stovka stromořadí čítající dohromady více než sedmdesát kilometrů. Takovým bohatstvím se může pochlubit Olomoucký kraj. Nyní se se všemi alejemi mohou zájemci seznámit pomocí elektronické databáze, kterou má Olomoucký kraj kompletně zpracovanou jako první v tuzemsku.

"Olomoucký kraj je prvním, který získal podrobnou databázi alejí. Podle zkušeností ze sousedního Německa je systematické mapování prvním krokem k ochraně stromořadí a jejich udržení v krajině," vysvětlil Martin Skalský ze sdružení Arnika.
Vývoje elektronické databáze se zúčastnili pracovníci Krajského úřadu Olomouckého kraje, Agentury ochrany přírody a krajiny, zaměstnanci České inspekce životního prostředí a krajské silniční správy. Tvůrci si od ní slibují koncepční přístup k alejím, zejména zastavení kácení zdravých stromů, zavedení pravidelné odborné péče a také zahájení obnovy stromořadí a výsadby nových alejí.
Databáze navazuje na tištěnou mapu alejí, kterou vydalo sdružení Arnika ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci vloni. Mapa byla určena převážně turistům a obyvatelům kraje. Obsáhlejší internetová databáze umožní například obcím či úřadům plánovat nové turistické trasy.

Celkem databáze zaznamenává asi devadesát stromořadí v souhrnné délce více jak sedmdesát kilometrů. Zájemci z ní vyčtou třeba to, že nejdelší aleje jsou na Prostějovsku. Například jabloňová alej mezi Vícovem a Plumlovem měří více než tři kilometry. Největší alej čítá 486 stromů, nejmenší 10 stromů. K nejzajímavějším alejím patří alej nářků v Jeseníku, alej u hradu Helfštýn nebo v Náměšti na Hané. Nejvíce nových alejí přibylo na Jesenicku. Další zajímavé informace najdou zájemci na webu www.aleje.upol.cz.
Metodiku mapování alejí vyvinula Univerzita Palackého v Olomouci spolu s Výzkumným ústavem krajiny a okrasného zahradnictví Silva-Taroucy v Průhonicích, které nyní nabízí zpracování podobné inventarizace alejí i dalším krajům.