Sčítání nákladů potřebných na obnovu majetku po povodni se podle odborníků blíží reálným škodám jen zčásti. Nikdo nemůže s jistotou odhadnout, jak vysokých investic bude potřeba na likvidaci všech škod a následné budování nových domů, infrastruktury a dalších poškozených věcí. V Olomouckém kraji se odhadované škody blíží těm reálným asi z 80 až 90 procent.

"Jsme bohužel tlačeni časem. Náklady musíme vyčíslovat aktuálně hlavně proto, že vláda chce znát výši škod nejpozději do sedmi dnů po pominutí stavu nebezpečí v kraji. Ten na Hranicku a Jesenicku končí 15. července," řekl vedoucí ekonomického odboru Olomouckého kraje Jiří Juřena. Nejpozději do 22. července proto musí úředníci odeslat do Prahy konečná čísla.
Na vypracování finální výše škod existuje přesná metodika. Dobrat se jednotlivých položek je ale podle Juřeny poměrně komplikované, proto odborníci z hejtmanství ve středu a ve čtvrtek pomáhali starostům a pracovníkům obecních úřadů v devíti zaplavených vesnicích na Hranicku v terénu. "Přímo v praxi jsme s nimi vyplňovali formuláře a instruovali je, jak dále postupovat," informoval Juřena. Díky kvalifikovanému sčítání se tak podle něj jen na Hranicku, tedy v méně postižené oblasti kraje, odhadovaná výše škod z původních 100 milionů korun zvedla na dvojnásobek. Na Jesenicko, kde byly prvotní odhady o miliardu vyšší, se odborníci vypravili dnes a počátkem příštího týdne.
Nejde už jen o prvotní rámcové odhady z dnů bezprostředně po velké vodě. Do součtů už ekonomové zahrnují kromě majetku obcí, kraje a státu také vlastnictví fyzických či právnických osob. Vedle zatopených rodinných domků tak došlo na sumarizaci škod povodí řek, správců lesů a dalších institucí.
Urychlený součet vláda potřebuje znát proto, aby ministerstvo pro místní rozvoj mohlo co nejrychleji uvolnit peníze a vypsat takzvané popovodňové programy a půjčky. "Po povodních v roce 2006 vyhlásily ministerstvo rozvoje a Státní fond rozvoje bydlení sedm programů na likvidaci popovodňových škod, nyní očekáváme podobné kroky," vzpomněl Juřena.