Na Přerovsku, ohrožovaném vodou z řeky Bečvy, se od ničivých záplav v roce 1997 investovalo do protipovodňových opatření jen minimálně. Menší projekty sice připravily nebo stále chystají některé obce a města, zásadní opatření - v prvé řadě v podobě dlouhodobě zvažovaného suchého poldru v Teplicích nad Bečvou - ale dodnes chybí. Podle starostů se do jeho vybudování může současná situace kdykoliv opakovat.

Teplický poldr, který by ochránil lokality na dolním toku řeky včetně Lipníku nad Bečvou, Hranic, Přerova nebo i aktuálně postižených Troubek, se začal plánovat v souvislosti s ničivými záplavami před 13 lety. Projekt má podle odborníků stát několik miliard korun a dílo by mělo být schopné zadržet kolem 35 milionů metrů krychlových vody. Plánovaný poldr, který by měl patřit k největším v zemi, se týká katastru sedmi obcí. Povodí Moravy ale dosud nezískalo pozemky, na kterých má být vybudován.

"V územním plánu kraje, v zásadách územního rozvoje, je to vedeno jako veřejně prospěšná stavba a je možné tam vyvlastňovat. Takže není bezpodmínečně nutné se dohodnout," řekla Hana Mazurová, vedoucí oddělení územního plánu a stavebního řádu hejtmanství. Povodí Moravy podle ní ale pozemky vyvlastňovat nechce. "Nevíme z jakého důvodu, ale nechtějí," dodala Mazurová.
Podle mluvčí Povodí Moravy Evy Grodové nemovitosti potřebné jen pro zátopovou část poldru nyní patří 641 majitelům. Státní podnik mezi nimi před časem uspořádal dotazníkovou akci. "Polovina, což je 306 vlastníků, vůbec nereagovala na dopisy, výzvy a urgence," řekla Grodová. Stavební pozemky patří 437 vlastníkům. Část je podle ní prodat nechce, další nekomunikují. Proč státní podnik pozemky nevyvlastní, nesdělila. Uvedla pouze, že v tak velkém počtu je vyvlastnění komplikované.

Minimální investice na Přerovsku kritizují i starostové postižených měst. "Stát a Povodí Moravy neudělaly od roku 1997 na řece Bečvě žádné protipovodňové opatření, ony se dělají jenom na (řece) Moravě," řekl starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl. Město samo po ničivých záplavách investovalo zhruba 200.000 korun do vybudování malé, asi 150 metrů dlouhé, povodňové hrázky, která podle Přikryla během tohoto týdne pomohla.
"Za své finanční prostředky jsme zpracovali studii na větší protipovodňovou hráz, která by ochránila většinu zaplavovaných domů, které v Lipníku jsou. Nyní s Povodím Moravy hledáme finanční prostředky na její realizaci," dodal starosta města. Na projekt je podle něj potřeba zhruba 50 milionů korun.
Pouze drobná opatření se udělala i v Hranicích. Hrázky byly vybudovány například na říčkách Veličce, Ludině nebo na Uhřínovském potoce. "To ale generálně neřeší, jestli Bečvu nějak spoutáme nebo nespoutáme. Alfou a omegou je vodní dílo na Bečvě. Pokud nebude, jenom se budeme dívat a modlit, aby nás to znovu neponičilo," řekl starosta Miroslav Wildner. Od povodní v roce 1997 se žádná zásadní protipovodňová opatření nerealizovala ani v Přerově, který byl tehdy rozvodněnou Bečvou silně zasažen.
Že by teplický poldr, ale i další, menší, úpravy v krajině určitě pomohly, si myslí i starosta evakuovaných Troubek Radek Brázda. Mnozí z obyvatel jsou podle něj naštvaní, že se pro ně za posledních 13 let nic neudělalo. O problémech se stavbou poldru v Teplicích nad Bečvou v úterý jednal olomoucký hejtman Martin Tesařík s ministrem obrany Martinem Bartákem. Brázda doufá, že by to mohlo celý projekt urychlit.