(Dřevohostice) Česká barokní hudba je mimo jiné významná tvorbou lidových muzikantů, nejčastěji autorů z řad učitelů. Doložit to lze mnoha případy, ale jistě nejpopulárnější a  nejznámější je Vánoční mše Jana Jakuba Ryby, která vešla do povědomí širokého publika a je vysoce oceňována nejen u nás, ale i ve světě. Sláva této skladby poněkud zastínila vše ostatní. Dokonce se zdá, jako by uměleckému světu byl další výskyt obdobných děl na obtíž. Vyplývá to z reakcí na zprávy, které informují, že se daří v archivech další taková díla objevovat.

    Objevem mimořádného významu je Vánoční mše dřevohostického rodáka a kantora Josefa Schreiera, nalezená prof. PhDr. Janem Trojanem, CSc., v hudebním archivu benediktinského kláštera v Rajhradě. Skladba nese název "Missa pastoralis boemica" a není pamětníka, který by ji kdy slyšel.

    Josef Schreier se narodil 2. ledna 1718 v Dřevohosticích, kde strávil dětství i mládí. Jako mladý kantor odešel z Dřevohostic do Bílovic u Uherského Hradiště, kde se 13. června oženil s Annou Burešovou, dcerou tamního kantora a varhaníka Mikuláše Bureše. Z jejich dvanácti dětí se dožila dospělosti jen polovina. Překrásnou vánoční mši složil kolem roku 1760. Je zvláštní tím, že se v ní střídají zpěvní party v jazyce českém, latinském a ve valašském nářečí. Dílo je plné veselí, jasu a radosti z narození Páně. Překrásná je i Schreierova "Pastorella ex D" a zpěvohry "O vyhnané pravdě" (Veritas exulans) a "Zlatá svoboda" (Aurea libertas), které se svým charakterem podobají známějším barokním operám hanáckým.

    Missa pastoralis boemica Josefa Schreiera je podle našich i zahraničních odborníků řazena mezi nejvýznamnější památky barokní pastorální hudby, mezi než kromě již zmíněné Rybovy Hej, mistře patří Vánoční omša Jiřího Zrunka, rodáka z Vnorov na Moravském Slovácku.

    Objevitel Schreierovy vánoční mše Jan Trojan navštívil letos v létě Olomouc a nabídl dílo k interpretaci olomouckému sboru Collegium vocale. Nad notovým záznamem díla besedoval se zainteresovanými osobnostmi ještě nedávno
zesnulý doc. Zdeněk Fridrich. Přítomného pedagoga a vlastivědného nadšence Zdenka Smiřického z Dřevohostic a spisovatelku Helenu
Lisickou velmi potěšil zájem, jaký o objevené a dosud nerealizované dílo projevila Růžena Salingerová, sbormistryně Collegia vocale. O záměru nastudovat a koncertně Schreierovu mši přednést byl informován i světící biskup J. Hrdlička.

    Missa pasroralis boemica bude přednesena po téměř 250 letech v chrámu sv. Michala v Olomouci na Boží hod vánoční 25. prosince 2002 v
17:00 olomouckým sborem Collegium vocale ve spolupráci se členy Moravské filharmonie pod taktovkou Růženy Salingerové. Mše bude nastudována v plném nástrojovém obsazení podle původního skladatelova notového zápisu, který objevil prof. Trojan v Rajhradě. V repríze zazní Schreierovo dílo v Dřevohosticích, skladatelově rodišti, v sobotu 28. prosince v
15:00.

    Mnohé, z hlediska národní kultury přehlížené hodnoty, mají cestu k životu velmi komplikovanou a bez skromných a vytrvalých nadšenců by nebyly poznány vůbec. Jejich zásluhou (dovolte, abych je jmenoval: Jan Trojan, Zdenek Smiřický, Zdenek Fridrich, Růžena Salingerová, Collegium vocale) se Olomouc o vánocích dočká milého uměleckého překvapení.

    Bohumír Kolář