Národní přírodní rezervace Žebračka prošla v minulých měsících masivnějším kácením. Pokáceno bylo 914 kubíků dřeva. Šlo o stovky jasanů, napadených voskovičkou jasanovou, která ničí dřeviny v celé Evropě. Zákeřná houba se rozšířila v přerovském lužním lese celoplošně, kácelo se ovšem pouze u cest. Jediným důvodem byla bezpečnost lidí, kteří Žebračku navštěvují. Radní se rozhodli, že požádají o dotaci stát, který toto šetrné hospodaření v přírodní rezervaci podporuje. Jednoduše řečeno, Přerov si řekne o peníze za to, že kácí pouze u pěšin, ale v hloubi lesa ponechává nemocné stromy jejich osudu.

Žebračka

Foto: Magistrát města Přerova

"Projednali jsme plán s Agenturou ochrany přírody, která náš návrh i pohled na věc podporuje. I nadále budeme hlídat jen bezpečnost turistů, kteří se mohou pohybovat pouze po vyznačených trasách, a stromy v útrobách rezervace nebudeme řešit. Takže když spadnou, necháme je jako dosud na místě. Za toto k přírodě šetrné zacházení by nám stát mohl vyplácet v rámci takzvané "újmové vyhlášky" 3 miliony 186 tisíc korun každý rok, a to po dobu padesáti let," vysvětlil záměr radní Michal Zácha. Pokud bude žádost úspěšná, získané miliony se mají podle Záchy vrátit zpět do přerovské městské zeleně, do jejího vylepšení a navýšení. Investovat by se z této sumy mělo i v samotné Žebračce, která se v roce 1949 stala vzácnou rezervací, neboť představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Kromě jasanů tu koření například dub letní, jilm habrolistý, javor babyka, lípa srdčitá či střemcha obecná – s podrostem bylinného patra česneku medvědího, sasanky hajní i lesní. Vyskytuje se tu i řada chráněných živočichů.

"Žebračku chceme co nejvíce ponechat v původní podobě, na kácení nemáme zájem, ale ani nemůžeme ignorovat nemocné stromy u cest a zákony této země. Kácení se navíc řídí plánem péče, který je zpracován Ministerstvem životního prostředí a je veřejně přístupný na jeho webových stránkách," říká přerovský primátor Petr Měřínský. A vedoucí odboru majetku přerovského magistrátu Miloslav Dohnal jeho slova doplňuje: "Přerované se sice zlobí, že kácíme, ale kdyby někoho strom u cesty zranil nebo dokonce zabil, museli bychom se zpovídat my, kteří jsme za stav lesního hospodářství zodpovědní, nikoliv rozhořčení návštěvníci sociálních sítí."