Uhynulou samici raroha velkého nalezli na Olomoucku slovenští ornitologové. Ptákovi, který patří k jednomu z nejohroženějších druhů dravců Evropy, se stal osudným nezabezpečený sloup elektrického vedení. Podle odborníků se přitom smrti vzácného ptáka dalo zabránit.

Slovenská nevládní organizace Ochrana dravcov na Slovensku sleduje v rámci evropského projektu LIFE pohyb ohrožených druhů dravců pomocí satelitních vysílaček. Data z telemetrie se přepisují do map a podle nich je možné hned druhý den zjistit aktuální polohu sledovaných jedinců kdekoli na naší planetě. Letos byla vysílačkami vybavena čtyři mláďata rarohů velkých, jednoho z nejohroženějších druhů dravců v Evropě. Při jejich sledování po vyvedení z hnízda se zjistilo, že první mládě zaletělo do Ruska a zdržuje se asi 160 kilometrů severovýchodně od Moskvy, druhé hledá potravu v centrální části Německa a třetí tráví léto u moře v Rumunsku. Čtvrté mládě zaletělo na Moravu a pohybuje se na Olomoucku.
Vysílačka této mladé samičky se ale v polovině srpna odmlčela, proto se ornitologové vypravili na přímou obhlídku do terénu. Místo živého ptáka s pokaženou vysílačkou našli jen mrtvolku tohoto raroha pod sloupem elektrického vedení. Raroh byl zřejmě usmrcen elektrickým proudem, když dosedl na konzolu v nebezpečné blízkosti vodiče vysokého napětí. Při prohlídce nejbližšího okolí objevili ornitologové pod tímto sloupem i uhynulou káni lesní a vránu šedou.
"Jde o nejnebezpečnější typ smrtící konstrukce rohového stožáru, protože nebezpečné vodiče visí blízko nad rovinnými konzolami, na které si ptáci s oblibou sedají," říká Jozef Chavko z Ochrany dravcov na Slovensku. V jeho zemi se přitom tento problém dlouhodobě řeší ve spolupráci s energetickými společnostmi a nebezpečné "sloupy smrti" jsou opatřované chrániči, které zabraňují kontaktu ptáků s elektřinou. "Je velká škoda, že v místech, kde se raroží samice zdržovala, nejsou vedení takto zabezpečena. Mnoho poznatků naznačuje, že takovýmto způsobem hynou bez povšimnutí ročně tisíce ptáků i ohrožených druhů ve většině zemí Evropy. Kdyby tento raroh neměl vysílačku, nikdy bychom se o příčině jeho úhynu nedověděli. Mrtvá ptačí těla pod sloupy totiž rychle zmizí při orbě půdy nebo je sežerou lišky, divočáci nebo toulaví psi," konstatoval ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Úhyny ptáků na elektrických vedeních nejsou podle jeho slov ničím novým, o možnostech zabezpečení jednají ornitologové s energetiky již řadu let. "Jak ale ukazuje i tento případ, reálná ochrana vedení je zatím stále velice nedostatečná," dodal Vermouzek.