Vzácné druhy teplomilných hřibovitých hub a dokonce i malé lanýže nacházejí v těchto dnech mykologové na střední Moravě. Poprvé v regionu narazili například na chráněný hřib nachový a po zhruba desetileté pauze i na hřib dřevožijný. V abnormálně velkém množství však v lesích rostou i jedovaté houby, včetně muchomůrky tygrované.

Podle přerovského mykologa Jiřího Polčáka našli mykologové několik druhů ojedinělých hřibovitých hub, které obvykle rostou v teplejších lokalitách na jihu Evropy. Patří k nim například hřib bronzový, hřib Le Galové či hřib královský. "Našli jsme na Přerovsku i hřib dřevožijný, který jako jediná hřibovitá houba roste na dřevě. Zhruba před deseti lety tady byla jedna lokalita, kde hřib rostl, ta ale zanikla. Nyní se houba objevila na jiném místě," uvedl Polčák.
K teplomilným houbám patří i lanýž ryšavý a lanýž dutý, které se nyní na střední Moravě rovněž vyskytly. "Jsou to malé lanýžky, které se nesbírají. Rostou na vápencovém podloží. Jejich výskyt je ale vzácný," doplnil Polčák.
Houbaři by ale měli být obezřetní, protože teplé a vlhké počasí přeje nejen raritám a jedlým houbám, ale i těm jedovatým. V obrovském množství jsou v lesích muchomůrky tygrované, různé druhy vláknic či závojenka olovová. "Osobně si nepamatuji rok, kdy by rostlo tolik muchomůrek tygrovaných. Roste i muchomůrka zelená a další jedovaté houby," varuje mykolog.
Lidé si z lesa nosí plné košíky hřibů, holubinek, ryzců, bedel a dalších hub. Podle Polčáka je ale v lesích velký nepořádek a mnohé houby jsou rozkopané.
Současným houbařským žním, které bývají obvyklé spíše v srpnu či září, přeje teplé a vlhké počasí. S vysokými teplotami ale podle mykologa hub ubude.