Tajemné zvuky se během noci linou Přerovem a znepokojují místní obyvatele. Nejedná se však o vzkazy ze záhrobí ani poselství mimozemských civilizací, ale o hladová mláďata sov kalousů ušatých, která specifickým hvízdáním žadoní o potravu od svých rodičů.

V posledních dnech se na členy Moravského ornitologického spolku v Přerově obracejí lidé s dotazem, co je to za ptáky, kteří jim v noci hvízdají na sídlištích a v zahradách u domů. "Několikrát volali lidé ze sídlišť nad Meoptou, že slyší velmi specifické neidentifikovatelné zvuky. Překvapila je má odpověď, že se jedná o sovy. Ty se totiž zpravidla chovají velmi tiše, a proto lidé většinou ani netuší, že žijí i v těsné blízkosti domů, v zahradách a dokonce i na městských sídlištích," popsal zástupce ředitele Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek, který dodal, že takovou soví výjimkou jsou právě mladí kalousi ušatí, kteří se po opuštění hnízda rozletí do okolí a žadoní o potravu od svých rodičů. "Z různých stran je potom slyšet opakované a vytrvalé, naříkavé hvízdání, které obyvatelům sídlišť ruší jejich noční snění," uvedl Šafránek.

Kalous ušatý je naší nejběžnější sovou, která si nikdy nestaví vlastní hnízdo, využívá totiž starých hnízd dravců, vran a strak. "Kalousi začínají hnízdit velmi brzy, často již koncem zimy. Samice snáší tři až sedm vajec, na nichž sedí dvacet osm dní. Mladí kalousi opouští hnízdo po měsíci od narození, ale ještě další tři týdny je rodiče krmí a učí lovit. V té době jsou také nejvíce slyšet," přiblížil Jiří Šafránek tuto sovu a objasnil tak tajemnou záhadu. Přestože vydávají tyto intenzivní zvuky, jsou jen málokdy vidět. Ve dne jsou totiž ukrytí v hustých větvích převážně jehličnatých stromů.