Městkou kasou loni protekla více než miliarda korun, na závěrečném účtu je částka mínus padesát devět milionů korun. Přerovský rozpočet za rok 2011 skončil v záporných číslech. Vyplývá to ze zveřejněné výroční zprávy města. Hospodářský výsledek byl způsoben hlavně vysokými výdaji na investice. Záporná částka přitom podle úředníků není nijak vysoká a je plně vykryta úvěrovými prostředky.

Výsledek hospodaření města Přerova za loňský rok skončil ztrátou. V červených číslech je částka 58 915 100 korun. "Záporný výsledek byl způsoben deficitem kapitálové části rozpočtu v důsledku vy\sokých výdajů na investiční akce roku 2011 a je plně vykryt financování a úvěrovými prostředky, které byly čerpány ve výši devadesát pět milionů korun," vysvětlují výsledek hospodaření autoři výroční zprávy. Přerovskou kasou loni protekla více než miliarda korun, na stránce příjmů je částka 1 068 570 100 korun, na stránce výdajů 1 127 485 200 korun.
Největší částka, téměř půl miliardy korun, do městské kasy přitekla z daňových příjmů. Dalších čtyři sta milionů korun město získalo na nejrůznějších dotacích. V závěrečném účtu je i částka 23 milionů korun, kterou město získalo výběrem poplatku za komunální odpad či 8,7 milionu korun, které odvedli provozovatelé heren. Od těch město inkasovalo asi o tři miliony korun více než v roce 2010. Zvýšení poplatku umožnila červnová novela loterijního zákona. Město také vydělalo 66,2 milionu korun na pronájmu svého majetku, oproti předchozímu roku je to však přibližně o milion korun méně. Příspěvkové organizace odvedly do městské kasy 17,3 milionu korun.

Zatímco výdajům za rok 2010 dominovala částka tří set milionů korun na investiční akce, loni za ně město utratilo "jen" 204 855 300 korun. "Největší část uvedeného objemu, osmdesát pět milionů korun, byla vynaložena na pokračování výstavby Tyršova mostu, dvaadvacet milionů korun si vyžádaly opravy domů v Denisově ulici," vypočítává výroční zpráva.
Radnice také zaplatila 248 489 900 korun za služby pro obyvatelstvo, o sedm milionů více než v roce 2010. V této částce jsou platby za komunální, kulturní či sociální služby. Mnohým organizacím muselo město loni dorovnávat výpadky, které nastaly po snížení plánovaných příspěvků těmto organizacím od státu. "Například Sociální služby města Přerova neobdržely očekávanou dotaci 2,4 milionu korun ze státního rozpočtu a tento výpadek bylo nutné vykrýt ze zdrojů města," uvádí výroční zpráva. Za výkon veřejné správy Přerov zaplatil téměř stejnou částku jako o rok dříve - 240 890 500 korun. Provoz městské policie stál Přerov 2 347 800 korun.
Zvýšil se také dluh města. Zatímco v roce 2003 činil zůstatek nesplacených úvěrů města 188 milionů korun, v roce 2010 už byl 325 milionů a za rok 2011 dosáhl částky 373 625 000 korun. Podstatný je ale takzvaný ukazatel dluhové služby, který slouží k rychlé orientaci, jak dobře obec nakládá se splácením svých dluhů. Vypočítává z výše příjmů, splátek, úroků a dalších, celkem šestnácti hodnot. "V porovnání s rokem 2010 došlo k poměrně značnému snížení ukazatele dluhové služby, který se snížil z 8,83 na 4,67 procenta," zmiňuje výroční zpráva. Například v roce 2003 byl tento ukazatel na hodnotě 2,87 procenta.

Zajímavé údaje přináší výroční zpráva i v sekci majetek. Uvádí se v ní, že Přerov k poslednímu prosinci loňského roku vlastnil dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek v ceně 3 737 215 795 korun. Z toho 202 milionů činí pozemky a více než tři miliardy stavby. Město ale vlastní například umělecká díla a předměty v hodnotě přesahující 13 milionů korun, podobná částka je uvedena i u položky dopravní prostředky. Přerov ve výroční zprávě uvádí také vlastnictví zvířat v hodnotě 38 tisíc korun. Radnice eviduje také pohledávky, například za různé pokuty a nezaplacené poplatky v celkové výši 29 milionů korun.
Zkrácenou verzi výroční zprávy si můžete prohlédnout na stránkách města, její úplný výstisk je k dispozici k nahlédnutí na informačním centru.