Společnost Meopta - optika letos kvůli krizi registruje propad zakázek na výrobu dalekohledů asi o deset až 15 procent. Společnost, která se zabývá výrobou vojenské, sportovní a volné optiky, předloni vykázala tržby 1,1 miliardy korun a čistý zisk 7,2 milionu.

Dalekohledy přerovské firmy Meopta - optika, která se jejich výrobou zabývá od roku 1935, slouží mimo jiné i norské biatlonové reprezentaci včetně pětinásobného olympijského vítěze Oleho Einara Björndalena. Kromě Norů používá optiku z Přerova i česká biatlonová reprezentace, sportovní střelci nebo ornitologové. Česká armáda ji zase nasadila na svých zahraničních misích, například v Afghánistánu.
Meopta - optika se nyní zhruba ze 40 procent věnuje výrobě sportovní optiky. "Jejím cílem je co nejvíce korigovat optické vady. Když se před staletími vyrobil dalekohled, jeho úkolem bylo vidět. Dnes je potřeba korigovat barevné a světelné odlesky a vady. Nutností je přinést co nejvěrnější obraz. Musíte mít pocit, že se díváte svým vlastním okem, že vám dalekohled zprostředkovává reálný vjem," řekla Zuzana Veselá z firmy.
Podle Miloše Slaného, který má na starost prodej sportovní optiky, firma ročně vyrobí dalekohledovou techniku za 280 až 290 milionů korun, což dnes dělá asi třetinu jejího obratu. Co se sportovní optiky týče, jedná se zejména o lovecké puškové dalekohledy, triedry a pozorovací dalekohledy nazvané spektiv, které užívají zmínění biatlonisté či pro pozorování v přírodě ornitologové.
"Nejvíce se ale vyrobí loveckých puškových dalekohledů, o které je zájem u nás i ve světě. Dnes je zhruba 90 procent našich výrobků z oblasti sportovní optiky určeno pro export. Dodáváme všude tam, kde je relevantní trh, zejména do severní Ameriky a do Evropy od Anglie až po Rusko," přiblížil Slaný. Cena puškových zaměřovačů a triedrů se podle něj pohybuje kolem 20 000 korun, spektiv se speciálními skly přijde asi na 30 000 korun.
"Registrujeme, že dodnes má spousta myslivců dalekohledy a puškové zaměřovače třeba z 50. letech minulého století, které si chrání a občas si je sem přinesou vyčistit. K naší škodě fungují tyto přístroje opravdu velmi dlouho. Možná by bylo záhodno, kdyby se rozbily a lidé si koupili víc nových," poznamenala s úsměvem Veselá.
Podle ředitele vojenské výroby Viléma Kohouta je vojenská optika, jejíž podíl na obratu firmy kolísá kolem deseti procent, ještě mnohem odolnější než civilní. Cena je přitom vyšší o třetinu až o dvojnásobek. Firma po revoluci vybavila českou armádu nočním viděním pro jednotlivce, konkrétně přístroji na samopal, kulomet, pancéřovky. Meopta se podílela i na modernizaci vozidel, třeba dodala optiku pro obrněné transportéry Pandur.
Výroba dalekohledů nebo pozorovací techniky přitom nebyla v minulosti hlavním zájmem společnosti, založené v roce 1933 pod názvem Optikotechna. Počáteční výroba čoček se brzy rozšířila o dalekohledy, puškohledy, promítací přístroje a populární fotografické přístroje Flexaret. První dalekohled, triedr pro vojenské účely, vznikl v roce 1935. Během druhé světové války byla pozastavena výroba nevojenských výrobků a firma byla přinucena dodávat zaměřovače, periskopy, a dalekohledy pro wehrmacht. Po skončení války byla společnost přejmenována na národní podnik Meopta.