Teprve druhým přerovským odchovancem, kterému se podařilo získat titul Mistra extraligy ledního hokeje, je po Radku Měsíčkovi čtyřiadvacetiletý útočník Martin Zaťovič. V juniorském věku odešel z Přerova do Karlových Varů a letos se stal důležitou součástí nejlepšího týmu.

Letos to bylo tvé první play-off v nejvyšší soutěži a hned slavíš titul. Jak jsi viděl nejen finálovou sérii se Slavií Praha ?
Bylo to moje první play-off a hned od začátku jsme šli za jedním cílem, a to byl titul. Mančaft jsme měli výborně poskládaný. Nehrála nám jenom jedna pětka, ale síly byly rozděleny do všech čtyř. Když se nedařilo první lajně, tak zabraly ty ostatní. Celý náš tým byl postaven na bojovnosti a vyrovnanosti. To byla naše výhoda před ostatními. Navíc nám výborně fungovaly vztahy v kabině, nebyl rozdíl mezi „mladýma“ a „starýma“. Všichni jsme chtěli uspět. Nejdůležitějším faktorem byl navíc výkon Lukáše Mensátora v bráně, který chytl reprezentační formu a snad mu ještě nějaký den vydrží.

Průběh sezóny ale pro vás nebyl ideální. V tabulce jste se pohybovali někde v polovině a ty jsi také část sezóny strávil v prvoligovém Mostu…
Celou letní přípravu jsem strávil v Mostu, protože jsem ve Varech neměl smlouvu. Pak jsem dostal šanci v jednom extraligovém zápase , který se mi povedl. Navíc přišla nějaká zranění a já začal hrát pravidelně. Klíčovým momentem, podle mě, byl pro nás všechny Spenglerův pohár, který se hrál v Davosu. Tam jsme začali mít z hokeje znovu radost, příroda byla nádherná a nikdo se z výsledků nemusel stresovat. Na něm právě chytl výbornou formu Lukáš Mensátor , který nás dotáhl až k titulu.

Jak to s tebou vypadá v příští sezóně?
I díky play-off, které se mi vydařilo, jsem podepsal novou smlouvu na dva roky a snad se mi bude dařit minimálně stejně jako letos.

Budete hrát na novém stadionu, jak se tam těšíte?
Očekávání je určitě velké. Uvidíme, jak se nám tam bude dařit, protože do té naší staré plechárny se nikdo ze soupeřů netěšil. Prostředí tam bylo specifické. I když zrovna nebylo vyprodáno, tak tou akustikou nám přišlo, že je tam plno. Atmosféra byla vždycky výborná. Všichni říkají, že by to v té nové hale mohlo být stejné, navíc se nám zvýší kapacita o 3000 míst. Určitě jsme zvědaví a těšíme se tam.

Začal jsi s hokejem v Přerově, v kolika letech jsi odešel a na které trenéry vzpomínáš nejraději?
Odešel jsem v osmnácti, když jsem byl druhým rokem v juniorce. Těch trenérů je spousta, nerad bych na někoho zapomněl. Takže od pana Školouda, Sprušila, pana Chytila bych došel k juniorce, kde mi dal strašně moc pan trenér Žáček. Jakou on dokázal vytvořit atmosféru v týmu bylo fantastické a rád na to dodneška vzpomínám.

Sleduješ dění kolem přerovského hokeje?
Sleduju na internetu pravidelně. Od té doby, co jsem odešel do Varů, jsem byl letos poprvé na mužích. Měli jsme volno před play-off, tak jsem se šel podívat na zápas proti Valašskému Meziříčí. Vím, že letos neměli dobrou sezónu, hlavně kvůli velkému množství zraněných hráčů. Z kluků znám jen ty, s kterýma jsem hrál v juniorce a pak ty nejstarší. Z těch vyloženě mladých už nikoho neznám.

Jsi ve věku, kdy bys měl mít to nejlepší hokejové před sebou. Jaké máš cíle?
Pro mě je nejdůležitější se udržet v kádru Karlových Varů. To, že jsem podepsal novou smlouvu ještě neznamená, že mám místo v týmu mistra jisté. Ono je to totiž strašně těžké, když jsi v kádru výborného mužstva a musíš každý zápas dokazovat, že na to máš. Na to moje místo čekají další hráči, takže je pro mě klíčové se tam udržet. Samozřejmě postupem času bych se chtěl propracovat do třetí, do druhé lajny, ale bude to určitě těžké. Letos jsem udělal důležitý krok a snad se během těch dvou let posunu ještě dál. Z Varů se mi nikam nechce, jsem tam spokojený. Vydržel bych tam klidně dalších deset let.

Díky za rozhovor a ať se ti nejen v příští sezóně daří.