Areál mateřské školky v Žeravicích obsadili v pátek večer šermíři. Necinkaly zbraně, ani se neozýval bojový pokřik. Tento večer byl určen výhradně vzpomínkám. Třicet let je dlouhá doba v působení jedné skupiny a zážitky šermířů by mohly vydat na celý román. Stovka z nich, se proto sjela ze všech koutů Čech a Moravy, aby spolu s kamarády "Markusáky" zavzpomínala nejen na doby dávno minulé, ale také na jejich společná klání a divoké bitvy.  

Popřát a zavzpomínat přijeli nejen kamarádi šermíři z Moravy, ale i z Čech a nechyběla ani přerovská kapela Rabussa. Zahrát na setkání měla i skupina Rattus Rattus, která s Markusáky spolupracuje, ale z důvodu nemoci nedorazila.

A jak vlastně historická skupina Markus M v Přerově vznikla? "Po vojně v Žatci jsem se rozhodl dělat historický šerm. S partou kamarádů jsme založili skupinu Servitor diablo, a protože to bylo za totality, museli jsme se přejmenovat na Rytíře země České. Čas plynul a já se oženil a přistěhoval na Moravu. Šerm mě ale stále lákal. Je to už více jak třicet let. Vzpomínám si, že to bylo 1. dubna, tehdy mě vzal kamarád z práce (dělal jsem v Tovačově) do Přerova, kde jsem se seznámil s lidmi, kterým šerm a historie učarovaly stejně jako mně. Nejdříve jsme trénovali na zahradě v Čekyni, později jsme se přemístili na výstaviště," zavzpomínal jeden ze zakladatelů Zděněk Hnizdík (Igor).

"Jo to byly časy. Když jsme trénovali na výstavišti, museli jsme nejdřív z prasečáku odehnat čuníky a teprve potom jsme mohli na plac. Bylo nás šest. Igor nechal přivézt ze Žatce zbraně a meče a my poprvé vystoupili 10. října 1980 jako skupina historického šermu v přerovské Komuně," doplnil vyprávění Karel Holý. Když se meč zlomil, nebo se rozbila zbroj, vypomohl Eduard Adámek, který zbraně vyráběl po pracovní době za podpory tehdejšího vedení Přerovských strojíren. "Tenkrát jsme bojovali jen s rapírem, mečem, dýkou, nebo sekerou. Štíty byly ještě plechové a zbraně?.., ty se vyráběly všelijak. Snažili jsme se ale vše dělat poctivě a postupem času jsme se přiblížili k svému vysněnému cíli - napodobit věrohodně dobu, kterou jsme chtěli dělat," svěřil se Adámek.

Název skupiny vznikl později. "V jedné staré knížce jsme se dočetli, že byly v Německu dvě šermířské školy, které působily po celé Evropě: Fedefechtýři a škola Pod svatým Markem. Rozhodli jsme se, že si budeme říkat - Markus. Nevěděli jsme ale, jestli náhodou už někde někdo pod tímto názvem nefunguje. Proto jsme za Markus přidali ještě písmeno M - (Morava - Moravia), to se psal rok 1981," doplnil Hnizdík. Od té doby se ve skupině vystřídala stovka šermířů, někteří to vzdali po trénincích, jiní museli plnit rodičovské povinnosti. Pro ty, kteří ale vydrželi, bylo podstatné, že mohou vzdorovat době. Když oblekli na sebe zbroj, cítili se svobodní, byli někým jiným. Na své působení mezi muži ve zbroji vzpomínal i Josef Jurošek, který se ke skupině historického šermu připojil po vojně někdy v roce 1983. "Po první velké bitvě v roce 1985 jsme se všichni rozhodli, že založíme alianci Velká Morava - Moravia Magna. Přidali se k nám šermíři z celé Moravy - byli to Rytíři z Nemanic (Opava), Moravští rytíři (Šumpek) a Rex (Brno), který se posléze spojil se skupinou historického šermu Herold," prozradil Jurošek. Byly to krásné časy. Při dobývání Helfštýna v roce 1993, přišlo na hrad 18 tisíc diváků… Poslední dobou jsou ale brány hradu pro Markusáky nedobytné.

"Vystupujeme hlavně v zahraničí: Německu, Francii, Polsku Slovensku, Chorvatsku a Slovinsku. Podíleli jsme se i jako kaskadéři při natáčení různých historických filmů a společně se sdružením Anima Historica pořádáme pro Přerov již několik let Svatovavřinecké hody. Poslední velkou společnou akcí pro nás byly oslay 755 let Přerova s příjezdem Přemysla Otakara II," doplnil současný vedoucí Petr (Pedro) Novotný, který ve skupině historického šermu působí už šestnáctým rokem.