Šestatřicet různých druhů pálenek mohli ochutnat o víkendu návštěvníci lobodického Slivkoštu u cimbálu. Netradiční akci, kterou pořádá již druhým rokem v místním kulturním domě čtyřiašedesátiletý pěstitel Antonín Svoboda, navštívili nejen místní, ale i přespolní. Přilákaly je sem pálenky od jednoho pěstitele.

"Celý život jsem degustoval víno u jedné vinařské společnosti. Teď na stáří pracuji v pálenici. A tak s oblibou říkám, že za mlada jsem pil "slabé" víno v chladnu a teď piji "silnější" pálenku v teple," prozradil o sobě organizátor akce, na které se oproti jiným degustačním soutěžím ochutnávaly pouze jeho vzorky pálenky. A pěstitel se měl opravdu čím chlubit. Jeho loňská durancie šťáva byla vyhodnocena na 14. Pavlovickém slivkoštu šampionkou. Druhé místo získala jeho broskev, třetí příčku pak ringle."Každý si myslí, že ta jeho pálenka je nejlepší, ale když přijde na degustaci, zjistí, že tomu tak není. Slivovice musí být jemná, lahodná, prostě ovocná. Chce to zkušenosti. Mít zralé ovoce a včas vypálit. Nic se nesmí uspěchat. Důležitá je i teplota okolo 15 až 20 stupňů. Já sám jsem pyšný na svou vrabčinku. Je to pálenka z plané třešně a má pikantní kostku. Mám tu i vínovici a zkusil jsem vypálit i grappu, což jsou výlisky z vinného mláta. U nás je to málo známé, ale ve světě se dělá běžně. Chtěl bych ještě vypálit oskeruše, ale strom roste 15 až 18 let a to už nejspíš nestihnu," svěřil se Svoboda, jehož mottem je - pít tak, aby to chutnalo i druhý den.

Do Lobodic přijeli také degustátoři z Vranovic - Kelčic u Prostějova, kam lobodický pěstitel s pálenkami zajíždí. "Na Hané se daří meruňce, já ale osobně dávám přednost višni. Je s ní spoustu práce, ale výsledek pak stojí za to," řekl vranovický degustátor Vítězslav Šimek. "Na jednom z ročníků našeho slivkoštu jsme měli dokonce pálenku z jahod a raritou byly vypálené feferonky".