Na citelný pokles žáků devátých tříd, který se má podle demografického výhledu zastavit až v roce 2016, reaguje stát i jednotlivé kraje optimalizací počtu míst na středních školách i jejich rušením. V Olomouckém kraji takto od jeho vzniku skončilo doposud 14 z 81 středních škol. A další budou pravděpodobně v budoucnu následovat.

Kraje převzaly od státu síť středních škol již při svém vzniku, tedy v roce 2001. Již o rok později se Olomoucký kraj začal postupnými kroky připravovat na úbytek studentů, který má podle demografického výhledu trvat až do roku 2016. "Každý rok v regionu zanikají dvě až tři školy, přičemž hlavním kriteriem při rozhodování, zda škola skončí, je to, že ztrácí žáky," uvedl náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Sekanina s tím, že z původně 81 středních škol provozovaných krajem jich dnes funguje už jen 67.
Pokles žáků devátých tříd má přitom kulminovat až v roce 2016, kdy má být oproti roku 2009 jen 72 procent budoucích středoškoláků. "Olomoucký kraj je na tom ještě dobře, protože pokles v roce 2016 má činit oproti roku 2009 pouhých 20 procent. Hůře na tom budou například Zlínský a Moravskoslezský kraj nebo Vysočina," zmínil Sekanina, ale připustil, že k redukci stavu středních škol i na Olomoucku tak jako tak dojde.
Na ubývání studentů už se připravuje i ministerstvo školství, které si nechalo vypracovat projekt nazvaný Ideální škola. "Jedná se o matematický model střední školy v daném městě, jenž porovnává stávající školy podle počtu studentů, pracovníků, výše nákladů a dalších kritérií," vysvětlil náměstek hejtmana. "Olomoucký kraj je na tom podle tohoto modelu dobře, protože jsme se na situaci s úbytkem žáků připravovali již několik let. Zatím jsme tedy v souladu, ale od roku 2014 s tímto modelem budeme muset začít pracovat," připustil Sekanina a připomněl, že ročně ubývá v kraji 35 až 40 devátých tříd, což odpovídá dvěma celým středním školám.
Likvidace hrozí především školám, o jejichž obory není aktuálně na trhu práce zájem. Konkrétní být Pavel Sekanina nechtěl, ale připustil, že k těmto oborům patří mimo jiné dříve preferované profese číšník či kosmetička. "Zájem je naopak o šestnáct oborů, které kraj podporuje formou stipendií, jako jsou například tesař, klempíř, pekař nebo řezník," uzavřel náměstek Sekanina.