Portréty osobností Přerova jako Jaroslava Wykrenta, Pavla Nováka, Lenky Chalupové, Leony Machálkové, manželů Kotasových nebo Pavla Vrby představila na vernisáži v knihkupectví Mezi světy jejich autorka Dagmar Salamánková. Kreslí už od dětství a její prvotiny vznikaly o prázdninách u babičky.

"Kreslím podle fotky technikou olej - suchý štětec. Když jsou na fotce některá výraznější místa, použiji barvu. Nejsem malíř, ale tvorba portrétu mě činí šťastnou. Mám z ní radost," říká o svých dílech autorka, která jezdila jako malá holka o prázdninách k babičce a na papír od mouky kreslila portréty lidí kolem sebe.

"Později jsem si malování zakázala, protože jsem chodila do školy a musela se věnovat studiu. Až teď v důchodu jsem najednou měla spoustu času a nevěděla co s ním. Proto jsem navštívila kurz Jany Grygarové a vrátila se k malování portrétů. Nejdříve jsem začala kreslit filmové hvězdy, a protože má Přerov spoustu osobností, začala jsem malovat Přerováky. Někomu se to bude zdát divné, ale když jsem malovala manžele Kotasovy, zdálo se mi, že stojí vedle mě a vedou mi ruku," prozradila Dagmar Salamánková.

Nakreslit jeden portrét trvá zhruba pět až sedm hodin, ale nedá se namalovat v jednom kuse. "Dokud není v obrázku podoba, nemůžu ho dokončit, a tak se mi stává, že mám portrétů rozděláno několik. Nejsem žádný umělec, ale kreslení mě baví. Někdo si myslí, že nakreslit portrét z fotky je jednoduché. Jen ať si to zkusí… Já sama svůj autoportrét nemám. Žádná zvětšená fotka se mně totiž nelíbí," dodává s úsměvem.

A co Dagmar Salamánková plánuje do budoucna? "Ráda bych pokračovala v portrétování filmových hvězd, nebo třeba vznikne druhá řada osobností Přerova," nastínila své plány do budoucna.

"Musím hlavně poděkovat knihkupectví Mezi světy za uspořádání této výstavy, za vším stojí fantastičtí lidé. Já sama žiju v Přerově dvacet let a je pro mě velká radost , že tady mám tolik přátel," řekla na závěr Salamánková.