Káva je zdraví prospěšný nápoj a zaručuje delší a zdravý život. Dokládají to nejnovější studie zahraničních vědců, kteří tak mění názor na aromatický nápoj. Doposud platila teorie, že káva a hlavně kofein zdraví spíše škodí.

Dosud se káva pila především kvůli kofeinu, tedy alkaloidu, který povzbuzuje srdeční činnost. Kardiolog Miloš Táborský z olomoucké nemocnice se příznivými účinky kávy na zdraví lidí hodlá v budoucnu sám zabývat poté, co dokončí studii o vlivu pití vína na zdravotní stav. "Káva obsahuje více než dvě stě chemických struktur, z nichž je velká většina antioxidantů. Tedy látek, které působí proti volným radikálům a zpomalují přirozené stárnutí a obměnu buněk. Potvrzují to i renomované studie. Jsou publikována data o skutečném ochranném vlivu na některá onemocnění, přesto káva není spásou pro všechny pacienty," vysvětlil Táborský. Podle něj mýty o nežádoucích a nezdravých účincích kávy začala bořit nejnovější studie z Harvardu. Tamní lékaři dvanáct let dohlíželi na deset tisíc pacientů. Zjistili, že káva snižuje riziko cukrovky druhého typu u mužů až o padesát a u žen o třicet procent. Snižuje také výskyt Parkinsonovy choroby a cévních mozkových příhod.
"Průlomová je i studie publikovaná v The New England Journal of Medicine. Sledovala dlouhodobě dvě stě třicet tisíc mužů a sto sedmdesát tisíc žen ve věku od padesáti do sedmdesáti let. Pití kávy bylo spojeno s delším věkem. Pokud se ze studie odstranila data kuřáků, měli konzumenti kávy delší prognózu dožití," uvedl Táborský.
Studie prokázaly, že mnohem méně kladných vlastností má káva bez kofeinu. Chybí jí totiž nejsilnější antioxidanty. Kofein je obsažen i v dalších nápojích, třeba kolového typu, ty ale rovněž nevykazují žádný výrazný ochranný účinek.
Pití kávy v Česku se nejmohutněji rozšířilo před první světovou válkou v dobách Rakouska-Uherska. Hojně rozšířeným způsobem pití kávy byl takzvaný turek. Ten ale není vhodný na zažívání, škodí žaludku. "Tímto způsobem přípravy se může navíc redukovat obsah pozitivních látek. To už je lepší instantní káva. Za nejvhodnější považuji klasické espreso, protože pára zachová neporušeny nejcennější látky," doplnil Táborský.
Denní dávka kávy není pro každého stejná. Vědecké studie ale ukazují, že více než čtyři šálky kávy mohou být zbytečné až nebezpečné. Zpravidla se doporučují dva šálky denně. Kávě by neměl holdovat člověk, který má rozkolísaný krevní tlak, ne dobře kompenzovanou cukrovku, nebo onkologické onemocnění ve stadiu aktivní léčby. Pacient s léčeným vysokým krevním tlakem si kávu občas dopřát může. Káva má totiž močopudné účinky, takže dostane z organismu nadbytečnou vodu, což je kladné pro kompenzaci hypertenze. Kávu podrobili zkoumání například i na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. I tato studie potvrdila vysoký obsah antioxidantů v nápoji.