Šílené pětatřicítky ve stínu a (pro mě) nesnesitelné "osmnáctky" a "dvacítky" na slunci. Všude. Na ulici, u vody, na hřišti plážového volejbalu. Chlapi jásají, doktoři si rvou vlasy. Proč? Ačkoli je léto a vážná témata se moc nenosí, čísla a statistiky v Olomouckém kraji jsou alarmující - počet nemocných rakovinou (a právě karcinomu kůže) stoupá. Když ono je to opálení tak sexy a tak nějak se v něm ztratí i drobné nedokonalosti. A člověk je pak hned blíž Barbíně z plakátu.

O modelkách (stejně jako o blondýnách, sportovcích či policistech) se říká, že neumějí do pěti napočítat. Minimálně jedna modelka ale tuhle pověru vyvrací. Vlaďka Erbová, která nedávno navštívila Střední Moravu jako patronka nadace Rakovina věc veřejná. Není blondýna a není hloupá.
A taky ví, že přání "hlavně zdravíčko" není jen prázdná fráze. Pokud se tedy mám vrátit k prvnímu, nepříliš veselému odstavci, Vlaďka je právě jednou z holek, které rakovina zasáhla doslova na vlastní kůži.
"Modeling už je pro mě na vedlejší koleji, na té hlavní už je jen nadace, " říká bývalá playmate, maminka dcery Vikrorie. S nemocí, konkrétně rakovinou děložního čípku, se statečně poprala a teď chce pomáhat ostatním. "Jako patronka nadace se nesnažím být jen tou známou tváří, která se ukazuje na prestižních akcích, ale sama kontaktuji sponzory, chci, aby se o nemoci mluvilo, aby se vědělo i o samotné nadaci," vysvětluje sympatická Vlaďka, která dobře ví, že prostředí modelingu není jen kupa pozlátka, ale silné kafe pro hodně otrlé povahy.
"Když se tak dívám na všechny ty mladé holky – začínající modelky, kterým je kolem nějakých patnácti let, přála bych jim jednu věc. Aby měly štěstí na lidi. Tak, jako jsem ho měla já," zamýšlí se. Pokud by se její malá Viktorka rozhodla jít v maminčiných stopách, rozhodně jí ale nebude bránit. "Je ale důležité nezapomínat, že modeling je tvrdé prostředí, kde se musí počítat s podrazy a jak se říká, i s kudlou do zad. Od kohokoli. Nejsou to jen krásné šaty, ale hodně dřiny. A ne každá holka v tomhle prostředí obstojí, ne každá to psychicky zvládne," dodává modelka.
Ještě jednou se vrátím k prvnímu odstavci. Od Vlaďky jsem samozřejmě čekala nějaký zaručený tip na to, jak se postavou přiblížit těm "dvacítkám" z plakátů, a přitom se nemuset zatěžovat sportem, dopřávat si jednu cigaretku za druhou, po snídani zajít na kafíčko a plynule přejít ke tříchodovému obědu... Nekonal se, jak jinak. "Jsem strašný lenoch, vždycky si koupím permanentku do posilovny s tím, že teď už konečně začnu cvičit, potom tam jednou zajdu... Ale musím říct, že postavu a metabolismus máme asi v genech. Takže se zas tak moc snažit nemusím," směje se Vlaďka Erbová. No tak to, dámy, vidíte...