Vstal jako bájný Fénix z popela a v těžké době navrací lidem sílu. Řeč je o králi Ječmínkovi i jeho rockové muzikálové podobě. První muzikál z hanáckého prostředí v podání amatérských herců se při ojedinělé příležitosti vrací na divadelní prkna a přitom poukazuje na chyby, kterých se někteří lidé stále dopouští. Otvírá tak i dnes aktuální témata, že moc a bohatství změní srdce člověka v kámen a pozdní lítost zasazené rány jen těžce hojí.

Muzikál, který měl premiéru v červnu pod hradbami přerovského zámku, si získal srdce publika. Zvítězily sny a víra. Víra, že půlroční práce party nadšenců nezapadne v zapomnění…A stal se zázrak. Pozitivní ohlasy lidí, láskyplné mejly a sms vrátili Ječmínka zpět. Tentokrát v období Vánočních svátků a to 28. prosince od 19:30 hodin na podium Městského domu.

Organizace reprízy muzikálu Ječmínek se ujala agentura AGEUM. Nechybělo ani nadšení ani chuť zapomenout na volný čas a po večerech se setkávat a zkoušet. Z party lidí se stala velká rodina táhnoucí za jeden provaz. Jediný problém, který při repríze nastal, byly a jsou finance. "S nadějí a důvěrou jsme se obrátili na desítky přerovských firem s žádostí o podporu a účast na projektu formou reklamního partnerství. Přesto, že se v podstatě jedná například jen o symbolickou tisícikorunu, ve které jsou mimo reklamy jako poděkování zahrnuty i dvě vstupenky a CD Ječmínek, ve většině případů jsme neuspěli. Našlo se jen několik jedinců, kteří pomoc neomítli, a za to jim patří opravdový dík," řekla Irena Kanovská spoluautorka muzikálu, který vznikl z podnětu Tomáše Barboříka. Všichni protagonisté odehráli premiéru muzikálu bez nároku na honorář a i teď nesou svou kůži na trh s podobnou vidinou. Příkladem jim jde autorka, která muzikál začátkem roku 2010 sepsala za smluvní honorář "párek bez hořčice a malé pivo".

Tak jako mince má i muzikál dvě strany, dvě tváře. Bez diváků ztrácí smysl. "Lepší termín, než v období sladkého nicnedělání mezi svátky jsme nevymysleli a v Městském domě nenašli. Snad bude vyhovovat a lidé si najdou cestu na netradiční kulturní vystoupení plné dobré muziky v podání přerovské hudební skupiny Pohoda⁵. Nebude chybět ale ani, laskavá ironie a paralela s manýry současné politiky," dodala autorka, kterou by stejně jako ostatní protagonisty potěšilo, kdyby si s nimi zazpívali refrén poslední písně - Píseň o naději i návštěvníci Městského domu.

Refrén:
Sny a víru, křídla touhy nenechme si vzít
Zkusme tóny pravé lásky v sobě rozeznít
Zkusme chtít a zkusme občas věřit zázrakům
Buďme jako divé husy, co míří k oblakům

Naději a křídla touhy nenechme si vzít
Zkusme oheň pravé lásky v sobě rozeznít
Zkusme žít a zkusme myslet nejen na sebe
Buďme jako divé husy. Leťme do nebe!