Kácení je ve městě velmi ožehavým tématem. Jedněm vadí spadané listí a jsou jednoznačně pro regulaci počtu stromů, druzí chápou jejich kácení jako trestuhodné, protože jsou domovem mnoha druhů ptactva a v zimě poskytují útočiště spícím netopýrům. Jisté však je, že do konce března půjdou k zemi stromy v ulicích Dluhonská, Dvořákova, na třídě 17. listopadu a na náměstí Svobody.

Kácení je povoleno v době vegetačního klidu, tedy od konce listopadu do 20. března. Za tuto "sezonu" přijde město o zhruba 50 vzrostlých stromů, které jsou podle všeho stejně nemocné. "Konkrétně v Přerově budou ještě pokáceny některé stromy v ulicích Dluhonská, Dvořákova, na třídě 17. listopadu a na náměstí Svobody. Další dřeviny – například v Kratochvílově ulici a na třídě generále Janouška – čekají nutné ořezy v podobě sesazení koruny. Redukce je nutná z bezpečnostních důvodů, stromy mají třeba suché větve, které by se lámaly i při menším poryvu větru. Některé dřeviny způsobují potíže řidičům, kteří skrz stromy nemají přehled na silnici – i toto musíme zohlednit," uvedl vedoucí odboru majetku přerovského magistrátu Zdeněk Vojtášek. Samozřejmostí je takzvaná náhradní výsadba za pokácené stromy, takže se Přerované nemusejí obávat, že by se těmito kroky snižoval počet stromů ve městě.

I tak se však v očích některých obyvatel jeví kácení jako nežádoucí. Množí se stížnosti, že byly pokáceny i zdravé stromy. To však magistrát rázně odmítá. "Vytipované dřeviny je ve většině případů nutno pokácet především ze špatných zdravotních důvodů. Stromy mají dutiny, trápí je hniloba, prosychání větví, poškození kořenového systému, nebo mají narušenou stabilitu. To ale laik na první pohled zcela jistě nepozná," uvádí Svatava Doupalová z přerovského magistrátu. Lidem však vadí i to, že budou káceny stromy v současném "jarním" počasí, kdy už pučí. "Sice se může kácet do března, kdy končí vegetační klid, ale copak byla letos zima? Vždyť všechno pučí, kácení stromů považuji za trestuhodné," hodnotil situaci Adin Vyhlídka.

Na druhou stranu je třeba říci, že o pokácení stromu často žádají i obyvatelé bytů, kteří jsou z přítomnosti dřeviny nešťastní. "O kácení některých stromů žádají občas město i nájemníci bytů, kteří si stěžují, že jim způsobují doma tmu a vlhkost – a také to je důvod, proč z některých stromů zbude jen pařez. V celkovém počtu kácených stromů ale nejde o významné procento," zdůrazňuje Svatava Doupalová a dodává, že celý proces, který předchází pokácení nebo ořezu stromu, je dlouhodobějšího rázu. V době vegetace se průběžně vyhodnocují požadavky na kácení či ořezy, každá žádost se pak na místě vyhodnotí a posoudí se zdravotní i estetický stav dřeviny. Teprve potom padne rozhodnutí.

Ať už se řadíte k zastáncům, či odpůrcům kácení v Přerově, na rozhodnutí, že padne deset stromů, se nic nezmění. Nezbývá než doufat, že tento krok je skutečně třeba a že ptáci si najdou svá hnízdiště jinde. Stromů je tu zatím pořád dost.