V době koronavirové pandemie jsme nuceni být většinu volného času doma. Koncertní pódia jsou prázdná a muzikantům i jejich fanouškům chybí kulturní akce, které byly na následující měsíce naplánované. Jak prožívá tuto dobu zpěvák Pavel Novák ?

Stejně jako ostatní lidé. Snažím se naučit žít podle pravidel, která vláda vydává. Musím však říci, že to jde ztuha. Nevadí mi rouška. Nevadí mi hygienické předpisy. Vadí mi to, že se nyní ještě více noříme do virtuálního světa. Nemáme totiž jinou možnost, jak zůstat v kontaktu s ostatními. My, muzikanti, třeba se svými fanoušky. Ze začátku jsem si docela užíval anonymitu roušek. Ovšem po čase jsem zjistil, že je něco špatně. A přišel jsem na to. Schází mi úsměvy lidí, jejich tváře. Tak se snažíme aspoň doma vytvářet pohodu, občas se navzájem rozesmát. V tom je přeborník Filip, který vymýšlí v Turecku neskutečné fotografie a videa, která nám posílá domů.

Co se týče práce, tak tam moc důvodů k úsměvu nemám. I když si lidé myslí, že se v létě budou nějaké akce pořádat, tak já za sebe tvrdím, že nebudou. I reakce pořadatelů a přesouvání letních termínů tomu leccos naznačují. Mojí hlavní aktivitou jsou pořady pro děti. Tady si dovolím tvrdit, že dříve jak v říjnu nebude možné tato vystoupení realizovat a potom za nějakých omezení. Je to opravdu těžká doba pro nás všechny, ale pro kulturu obzvláště.

Já jsem si řekl, že chmury zaženu prací a tak pracuji na nových projektech. Vymýšlím, píšu, natáčím, tvořím. Jenže vše je také o financích, které jsou k realizaci každé dobré myšlenky potřeba. Tady to vázne. Naštěstí jsem zjistil, že mám opravdové kamarády a přátele, kteří jsou ochotni spolupracovat, i když je vidina jejich výdělku v nedohlednu. Myslím si, že si všichni v těžkých dobách děláme revizi přátel. Teď to bude opravdu velká revize. Ale i strom má občas suché větve, které upadnou. Jen kořen musí zůstat zdravý a třeba vyraší nové větve a listy. To je můj motor v současné chvíli. Nepropadat panice, dále pracovat, tvořit a myslet na to, že se mi to v budoucnu vrátí. A pokud ne, aspoň budu mít jistotu, že jsem pro úspěch a návrat na pódia udělal maximum. Budu tak spokojeně usínat a žít dál svůj život.

Ani koronavirová pandemie tě nezabrzdila v práci, a i když nemůžeš koncertovat, chystáš pro své věrné fanoušky spoustu nových projektů. Můžeš nám nějaké představit?

Těch projektů je mnoho. Některé začaly již před pandemií a já se je snažím dokončit. Jiné vznikají nyní a přicházejí stále nové a nové nápady na seberealizaci. Mám již připravené DVD z loňského úspěšného koncertu Pavel Novák "10" LIVE. Na výrobou však musím čekat, protože je to o penězích. K těm novým projektům pro dospělé patří třeba "Písničky ze zkušebny". Je to opravdu živě a akusticky. Taková příjemná změna. Nyní se nás již mohlo sejít více a tak vznikl i unplugged koncert Pavel Novák & Black Rose živě ze zkušebny. Opravdu v malé formaci jsme si s chutí zahráli pár písniček. Na mém youtubovém kanálu Pavel Novák jr. také můžete najít "Chvilky s knihou". Čtu tady na pokračování knihu Vyznání. Je to další zkušenost. Není to sranda. Zkuste si přečíst třeba 10 stránek knihy nahlas a nezakoktejte se. Je to výzva!

 https://www.youtube.com/channel/UC7Cr7lPz-_n6GZW2V6Sf_KA?view_as=subscriber

Každou středu dělám taky živě "Pavlovu zpovědnici". Tady mi fanoušci i nepřátelé mohou poslat otázky na tělo a já jim na ně popravdě odpovím /smích/ A už jsem to rozšířil natolik, že se mohou také ptát na mě mé ženy Lenky, dcery Elišky a tak se utvrdit v tom, zda tady říkám pravdu nebo mlžím. Já v tom mám jasno! Chystám se taky dopsat knížku o Austrálii "Pavel Novák zpíval klokanům". Mám to rozepsané, ale na to potřebuji mít klid a věnovat se tomu delší čas. To si nechám na léto, na chalupu.

A projekty pro děti......?

Pro děti také nezahálím. Dopisuji knížku pohádkových příběhů. Pohádky i nepohádky II.

Ale jako stěžejní považuji projekt "Bacily a viry porazíme". Na jednoduchých dětských říkankách a krásných obrázcích /autor obrázků je známý karikaturista Ivan Křemeček/ dětem budu ukazovat, jak se máme správně chovat v různých situacích. Co dělat, abychom bacilům a virům nedali možnost a jak správně předcházet nemocem. Je to v podstatě příběh dvou lumpíků a nezbedů, bacila Bubáce a vira Lumpáce. Vzniknou také naučné omalovánky se všemi těmi říkankami.

Navštívil jsem jedinou školku v Přerově, která fungovala pro lidi v 1. linii. Přinesl jim nějaké pomůcky k tvoření, rozdal omalovánky, pastelky, modelínu. Tady jsem dětem dal k dispozici připravované obrázky. Byl jsem mile překvapen, jak je bavilo s nimi pracovat. https://www.msutenisu.cz/navod-od-pavla-novaka/ Jakmile to bude možné, jsem připraven vyrazit s tímto pořadem po celé ČR. Vzhledem k tomu, že děti tráví také nyní převážně čas doma, začali jsme s dcerou Eliškou dělat dětská youtubová studia. S dětmi cvičíme, protahujeme si těla, tancujeme, zpíváme, tvoříme, kreslíme, čteme si. Já se ve svých 55 letech konečně naučil dělat z papíru třeba krásnou lodičku, vlaštovku, čepici. Jako výtvarný neumětel se učím s dětmi kreslit jednoduše zvířátka. Prostě já se učím s dětmi a zábava to je nejenom pro ně, ale taky pro nás s Eliškou. Tady se můžeme vyřádit. Tak to taky děláme.

https://www.youtube.com/channel/UCquB-ogNHjo9hZeN8xZ5ozQ?view_as=subscriber

Co ti nejvíce chybí?

Tak to vím naprosto přesně. Mimo koncertování a kontaktu s publikem je to pár věcí.

Schází mi kontakt s kapelou. Vidíme se občas, voláme si, ale jako celá kapela jsme se v letošním roce neviděli. Dlouho jsem přemýšlel o tom, co je špatně na tom, když se s lidmi mohu nyní občas potkat. Schází mi fyzický kontakt. Opravdu jsem si uvědomil, jak důležité pro mě je si s lidmi podávat ruku, obejmout se, dát si polibek. Podání ruky je pro mě největším symbolem přátelství, projevení respektu k druhým. Já se naučil podávat ruku a někdy mám problém pomocnou ruku přijmout. To se stále učím. Proto taky vznikla pilotní písnička Ruce, k projektu Na dětech záleží.

Co chystáš nového?

Co nového chystám? Tak to jsem tak nějak popsal v předešlých otázkách, ale na něco jsem zapomněl. Hned na začátku roku jsem začal připravovat projekt Sportovcům a muzikantům na dětech záleží. Letošní ročník měl být velkolepý. Nejenom známé tváře na trávníku, ale potom i koncerty s Black Rose a vrcholem měl být koncert PIRILLA. Dnes už vím, že v této podobě je to nereálné. Jediná možnost je přesunout letošní projekt do virtuálního světa internetu. Se synem Filipem to nyní konzultujeme, vymýšlíme a hlavně se to snažíme zvládnout technicky. Bude to turnaj známých tváří v počítačových simulacích fotbalových a hokejových zápasů. Diváci budou moci on-line sledovat přenosy, přispívat na dobrou věc. Budou moci vidět známé tváře při těchto hrách a vidět opravdové emoce. Jak znám kluky, tak to bude velká jízda a zábava. Oni jsou strašně pohodoví, bezprostřední a je s nimi neskutečná sranda. Škoda, že je média občas prezentují jako nafoukané hvězdy a rozmazlené fracky.

Když je člověk pozná blíže, je překvapen jejich skromností, obyčejností a lidstvím. Samozřejmě se najdou výjimky, ale to se najdou v každém oboru, každé činnosti. Já se snažím obklopovat lidmi, se kterými je mi dobře.

A kdyby se mi podařilo dát nějak dohromady krátký koncert Pirilla bez diváků, tak to by bylo něco. Klukům jsem o tom sice v kapele ještě neříkal, protože je potřeba nejprve vyřešit, jak profinancovat potřebnou techniku. Věřím, že jinak by do toho všichni šli bez nároku na honorář, tak jak jsme si 1.1.2020 na koncertu na náměstí TGM slíbili.