Jak žijí čeští školáci a co považuje dnešní mladá generace za důležité? Tím si lámou hlavu nejen rodiče, ale také učitelé, trenéři i vědci. Fakulta tělesné kultury a Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci se loni zásadně podílela na vzniku důležitého mezinárodního dokumentu - Národní zprávy o zdraví a životním stylu dětí a školáků.

Ze zpracovaných dotazníků vyplývají zajímavá fakta: láhev s alkoholem není pro žáky ZŠ žádná neznámá, až polovina z nich se opije ve třinácti letech. Zapalovačem škrtají častěji děvčata, kluci zase bojují se zubním kartáčkem a nadváhou. Více než polovina patnáctiletých se ráno neobtěžuje se snídaní. Pokud se mladí vyhecují k pohybu, rozhodně netouží po vítězství.
Autoři průzkumu zmapovali širokou škálu témat: vedle základních sociodemografických ukazatelů to jsou specifické oblasti chování, které mají významný vztah k tělesnému a duševním zdraví dětí a mládeže: kouření, užívání alkoholu, zdravotní a psychosomatické obtíže, užívání léků, výživa a stravovací zvyklosti, pohybové a volnočasové aktivity, rodina a úrazy. Výzkumu se zúčastnilo 94 škol ve všech krajích ČR. Dotazníky vyplnilo 5686 dětí mezi jedenácti a patnácti lety.

Co také zjistil výzkum:

● Ve skupině třináctiletých je počet chlapců s nadváhou a obezitou třikrát vyšší než ve skupině dívek. ● V patnácti letech pravidelně snídá pouze 46 % chlapců a 42 % dívek. Colu (nebo jiné slazené limonády) pije každý den čtvrtina chlapců. ● Uspokojivá míra čištění zubů u chlapců s věkem klesá. Nedostatečná je u každého třetího jedenáctiletého, v patnácti letech už u dvou chlapců z pěti. ● Polovina třináctiletých a tři čtvrtiny patnáctiletých má zkušenost s tabákem, pravidelnými kuřáky je 18 % patnáctiletých dětí, dívky kouří výrazně častěji než chlapci. ● Čtvrtina dívek získala zkušenost s pohlavním stykem do patnácti let. ● Tři čtvrtiny dětí nedosahují na 60 minut pohybové aktivity denně. ● Nejčastější důvody k pohybu jsou užít si a seznámit se s kamarády. ● Sedm z deseti dětí tráví více než dvě hodiny denně u PC. ● Více než pětina chlapců a čtvrtina dívek v 9. třídách ZŠ má zkušenost s pohlavním stykem. ● Životní spokojenost dívek s věkem klesá, u chlapců se nemění.

"Hlavním smyslem studie je dlouhodobě poskytovat vědecky podložená data pro politické rozhodování v oblasti životního stylu a zdraví například pro ministerstva zdravotnictví a školství, ale i širší odbornou veřejnost a odborníky v praxi. Řada dat přitom nevyznívá pro české školáky a jejich zdraví příliš příznivě. Děti se s rostoucím věkem stále méně pohybují, přestávají sportovat a tráví stále více času u televize a počítače. Také klesá konzumace zeleniny a ovoce, nárůst naopak pozorujeme u nezdravých potravin. Důsledky takového chování můžeme pozorovat již dnes. Česká republika je jednou ze zemí se značně vysokým výskytem nadváhy a obezity," konstatoval hlavní řešitel studie za ČR Michal Kalman. "Věříme, že se publikace stane cenným zdrojem poznatků a inspirace pro práci odborníků v oblasti prevence rizikového chování a podpory zdraví dětí a mládeže v České republice. Výhodou knihy je, že je určena k bezplatnému šíření na internetu, odborné veřejnosti i studentům. V nejbližších týdnech bude dále vydána Mezinárodní zpráva HBSC poskytující srovnání 42 zemí světa," dodal vedoucí Katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého a spoluautor studie Zdeněk Hamřík.

Národní zprávu o zdraví a životním stylu dětí a školáků ČR vydává olomoucká fakulta tělesné kultury ve spolupráci s fakultou zdravotnických věd a Státním zdravotním ústavem ČR. Národní zpráva je vydávána na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci projektu Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC). Česká republika se studie poprvé účastnila v roce 1994 spolu s dalšími 24 převážně evropskými státy. Výzkum se opakuje vždy ve čtyřletých intervalech.