Přerov tento týden ovládl lektorský program pro děti i dospělé, názorně vysvětlující počátky knihtisku. Zatímco v úterý a ve středu si veřejnost mohla vyzkoušet tisk v prostorech Muzea Komenského, kde byla inspirována tisky Jana Blahoslava, ve čtvrtek a pátek byl dřevěný lis přesunut do dětského oddělení knihovny, tisknout se tak učily hlavně děti. Podívejte se na ně, jak jim to šlo.

Ve čtvrtek o půl jedenácté knihovnu zaplavilo dvacet tři malých páťáčků ze základní školy Svisle, kteří pod vedením třídní učitelky opustili školní lavice a vyrazili za poznáním. Roman Prokeš ze studia Bez kliky školákům hravou a aktivní formou popsal, jak vznikaly knihy od nejstarších dob až po vynález knihtisku. Děti se otázkami svého nového učitele nenechaly zaskočit a řada z nich skutečně věděla, z čeho je vyrobený pergamen i jak vzniká inkoust. "Správně, inkoust můžeme získat i ze sépie, ale také víme, že těch tady u nás příliš nežije, proto si čeští pisatelé museli pomoci jinak," vysvětlil nový učitel, který byl oblečený stylově jako ze šestnáctého století a poslal dětem kolovat malou kulatou věc, děti začaly spontánně vykřikovat nejrůznější odpovědi, až se pan Prokeš konečně dočkal té pravé – ano, inkoust skutečně vznikal také z duběnky. Po velmi interaktivním teoretickém základu, v němž děti prokázaly své znalosti z vlastivědy a ukázaly tak paní učitelce, že její snaha není úplně marná, následovala praktická ukázka toho, jak takový knihtisk vlastně fungoval a co všechno bylo potřeba "Dalo by se říct, že Gutenberg byl vlastně zloděj, protože nevymyslel nic svého, vycházel pouze z věcí, které už použil někdo před ním. Tak například u tiskařského lisu se inspiroval z lisu na víno," popsal lektor, který si pro ukázku do knihovny přinesl dřevěný lis, který vlastnoručně vyráběl, původně pouze jako filmovou kulisu, nakonec se mu však hodí i při tomto workshopu.

Děti si rozebraly své role a tisk mohl začít. Každé dítě si pak z workshopu odneslo vlastnoručně vytištěný obrázek s mistrovým věnováním. Podle toho, jak moc se zapojovaly do teoretické diskuze či praktické pomoci, se lišila velikost obrázku, věnování či to, zda mistr připojil také pečeť. "Možná to vypadá, že jsem přísný, ale myslím, že děti tento přístup motivuje. Chci, aby pochopily, že v životě nic není zadarmo a když se snaží a přidají dobrovolně ruku k dílu, tak proč je neodměnit a ukázat jím, že jdou správnou cestou," vysvětlil Roman Prokeš, který uvedl, že workshop pro děti se od toho určeného pro širokou veřejnost v mnohém liší. "Pro dospělé je ta teoretická část vedena spíše formou přednášky, není tolik interaktivní, protože chápu, že lidi sem po práci přišli unavení a oceňuji jejich touhu se něco dozvědět, zatímco u dětí je potřeba pracovat s tím, jestli o něčem slyšeli a pokusit se to z těch hlav vydolovat. Chci je taky vést k práci," vysvětlil Prokeš.

Děti byly s průběhem workshopu velmi spokojené. "Mně se to líbilo celé, nejvíc asi ta výroba pečeti, ale i to jak funguje lis, je sice potřeba dost síly, ale ty obrázky jsou moc pěkné," uvedla jedna ze žákyň. Kluky zase nejvíc zaujalo lití olova, kterým si ukázali, jak vznikají litery. Se znalostmi svých žáků byla spokojena také paní učitelka Lenka Macečková, která přiznala, že se s dětmi předtím nijak speciálně nepřipravovala. "My jsme brali knihtisk loni ve vlastivědě, takže v nich asi něco zůstalo. Samotnou mě překvapili, ale jde vidět, že to co jim je bližší a zajímá je, tak jím v té hlavě zůstane zafixované déle," řekla paní učitelka, která uvedla, že akce knihovny společně navštěvují už od první třídy a její žáky nesmírně baví.