Škola základ života, praví přísloví. Většina Čechů s ním však příliš nesouhlasí. Dalšího vzdělávání se v produktivním věku zúčastní pouze malé procento obyvatel. Současná situace na trhu práce přitom klade stále vyšší nároky na zaměstnance. Mezi hlavní důvody nezájmu dále se vzdělávat patří nedostatek času, financí, nechuť ke studiu, ale i nedůvěra v kvalitu samotných lektorů.

Udržet krok s dobou a zvýšit svou uplatnitelnost na trhu práce. To by měly být hlavní příčiny, proč se vzdělávat i v dospělosti. Podle výzkumů se však Češi do učení v produktivním věku příliš nehrnou. "V České republice se vzdělává pouze 7,5 procent obyvatel v produktivním věku, kdežto v jiných zemí Evropy je to i přes 20 procent. 75 procent Čechů ani necítí potřebu se dále vzdělávat," popsal situaci Tomáš Langer, ředitel Asociace institucí vzdělávání dospělých.
Mezi hlavní důvody, proč se Čechům do dalšího vzdělávání příliš nechce, patří nedostatek času a financí. "Mnoho lidí také přiznává, že jsou líní a cítí ke studiu nechuť. Častým důvodem je ale i nedůvěra veřejnosti v kvalitu vzdělávacích lektorů," vyjmenoval Langer.
Malá část české populace, která se dalšího vzdělávání účastní, volí nejčastěji studium cizích jazyků. Starší lidé preferují kurzy zaměřené na počítačové dovednosti a mnoho lidí se vzdělává přímo ve svém oboru. Žádané jsou i rekvalifikace nebo zájmově zaměřené kurzy, jako hudební nebo taneční.
Příspěvek přednesl Tomáš Langer z Asociace institucí vzdělávání dospělých v rámci sedmého ročníku Festivalu Aeduca, který probíhá od pondělí až do dneška na půdě Univerzity Palackého v Olomouci. Mottem letošního ročníku bylo Vzdělávání v souvislostech.