Včerejší beseda, která představila plánované Hanácké ZEVO, tedy spalovnu pro Přerov, Olomouc a Prostějov, přiblížila obyvatelům města, jak bude toto zařízení fungovat a kolik by jeho vybudování stálo. Návštěvníci, které problematika spalovny zajímá a kteří si přišli informace vyslechnout, pak mohli s odborníky diskutovat. A debata se zvrhla nejen na pochopitelný pomyslný boj o bytí nebo nebytí ZEVA, v diskuzi se zrcadlily různé politické postoje a nechyběly ani místy humorné urážky.

Na počátku se hovořilo o současné situaci třídění odpadů. Jednatel Technických služeb města Přerova Václav Zatloukal podotkl, že snahy o to, aby se odpad ve městě třídil, se stále zvyšují. "Třídění a zase třídění, to je dnes nejpotřebnější. Celkem máme v Přerově a jeho místních částech celkem 245 kontejnerových míst," uvedl a dále mluvil o rekonstrukci třídicí linky, o dalším sběrném dvoře, který vznikne po prázdninách na Želatovské ulici, a také o kompostárně, jejíž výstavbu kvitoval. Také prozradil, že Přerov bude pravděpodobně prvním městem, které bude vykupovat plasty.

Koncepci Hanáckého ZEVA představil Jaroslav Hyžík, který je majitelem švýcarsko-české společnosti E.I.C., s. r. o., a odborníkem na odpadové hospodářství. Zařízení na zpracování energeticky využitelného odpadu by mělo mít jednu linku, na níž by se mělo pracovat 8 tisíc hodin ročně. "Spaliny, které by produkovalo, by byly na úrovni spalin při spalování zemního plynu, byly by tedy čistší než spaliny tepláren nebo elektráren," zdůraznil Hyžík. Emisní hodnoty by byly podle jeho mínění s velkou rezervou dodrženy. Ředitelka společnosti Envifinance CZ, s. r. o., Jiřina Vyštejnová pak prozradila, že ZEVO by stálo asi 2 miliardy korun. "Vycházíme z evropských cen, takže jedna výrobní linka při 100 tisíci tunách odpadu by stála asi 70 milionů eur, tedy 2 miliardy korun," sdělila. Finance na zařízení by šly z komunálních prostředků a zčásti z investičního úvěru, ZEVO by podle Zatloukala nemělo být v soukromých rukou.

Po prezentacích se rozpoutala diskuze, která odkrývala jednotlivá pro a proti. Mnozí považují spalovnu za nesmysl, protože při současných tendencích, kdy jsou obyvatelé vyzýváni k třídění, by pak ZEVO časem nemělo co spalovat, protože by nenaplnilo objem odpadu, který je stanoven. Zazněly také názory, že se kvůli spalovně zvýší prašnost a doprava ve městě. "Když povím, že prašnost bude nulová, prohlásíte mě za kacíře, ale skutečně to tak je," kontroval Hyžík. Zajímavý byl také hlas, který bral v potaz dopad na ekologii: "Pokud je tedy spalovna supermoderní a ekologická, proč v ní chybí systém recirkulace odpadních vod?" "A co byste chtěl recirkulovat? Použitá voda je v pořádku a odchází do kanalizace," odpověděl Hyžík, na jehož reakci namítl tazatel, proč tedy není využívána. Dostalo se mu odpovědi, že obsahuje chloridy, čímž Jaroslav Hyžík rázem smazal veškerou jistotu o nezávadnosti vody.

Diskuze byla plná dotazů na problematiku, která zajímá běžné občany města a na kterou chtějí znát odpovědi, aby se v případném referendu, jež je dle vedení města v tomto případě žádoucí, mohli rozhodnout, zda spalovně říci ano. Místy však diskuze směřovala k vzájemnému osočování a politickým přestřelkám, kterým se nešlo nepousmát. Všichni se však shodli na nutnosti svolat referendum. Na zasedání zastupitelstva 28. dubna se tak bude projednávat, zda a kdy budou Přerované hlasovat, jestli spalovnu v areálu Dalkie chtějí, nebo ne.