Masakr, který se stal před sedmdesáti lety na kopci zvaném Švédské šance, stále budí emoce. Zastupitelé Přerova přijali na svém červnovém zasedání prohlášení, v němž odsuzují nesmyslné krveprolití, které se stalo jen kousek od Přerova v noci z 18. na 19. června roku 1945. Oběťmi nespravedlivého poválečného běsnění se tu stali zejména karpatští Němci, kteří se vraceli domů.

Na Švédské šance se organizuje v sobotu 20. června pochod, který bude v 11 hodin ukončen vzpomínkovým a ekumenickým setkáním. Bude zde odhalena deska s popisem hrůzných událostí. Deska bude mít místo na vydlážděném kříži, který tu v těchto dnech vzniká. Podle slov primátora Vladimíra Puchalského se na místo sjedou i pamětníci a pozůstalí po obětech ze Slovenska a z Německa.

"O tragédii se dlouhá léta nemluvilo. Přerovský historik František Hýbl ale nenechal příběh spát a střípek po střípku dával dohromady fakta. V těchto dnech vydává za podpory města k Švédským šancím knihu, která bude v pátek 19. června pokřtěna,“ uvedla Daniela Novotná z kanceláře primátora. V knize historik vzpomíná osud karpatských Němců ze Slovenska, Slováků a slovenských Maďarů, kteří se přes Přerovsko vraceli domů z války. Jejich vlaku si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petrželky a nemilosrdně nechali vyvléct z vagonů sto dvacet žen, jednasedmdesát mužů a pětasedmdesát dětí. "Rozhodující roli ve smutném příběhu sehrál důstojník Karol Pazúr, který tvrdil, že v transportu jsou příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva. A dokázal o této lži přesvědčit popravčí četu, kterou sám ustanovil,“ vzpomněl historik Hýbl. Dle jeho slov Pazúr navštívil ještě ten den (18. června) místní národní výbor v Lověšicích a vyžádal si dvacet sedm mužů, kteří až do jedné hodiny po půlnoci hloubili hromadný hrob. A pak nastal čas nespravedlivé a kruté odplaty. "Lidé, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se museli svléct do spodního prádla a odevzdat cennosti. Všichni byli kulkou do týlu zastřeleni. Akt pomsty skončil 19. června krátce před půl pátou ráno, kdy byl hrob plný mrtvých těl. Jejich vrazi pak spokojeně odjeli do Bratislavy,“ konstatoval František Hýbl.

Zastupitelé města Přerova přijali v pondělí 8. června prohlášení, v němž se mimo jiné píše: O tomto hrůzném činu se do roku 1989 nemluvilo. Jeho objektivní interpretace přispívá k česko-německému porozumění a soužití. Staré křivdy nelze napravit, ale je povinností nás všech si připomínat, co se na Švédských šancích po skončení 2. světové války stalo, a jednat tak, aby se podobné hrůzy neopakovaly.

Tato tragická událost inspirovala k natočení dokumentu přerovskou televizní redaktorku Svatavu Měrkovou. Její film s názvem Bez šance bude k vidění 19. června ve 21:00 na nádvoří přerovského zámku.