Obří logistické centrum, křižovatka vzdušné, železniční a silniční cesty, by mohlo vyrůst poblíž bochořského letiště. Vzhledem k nejasnosti osudu přerovského vzdušného přístavu a neustále odkládaného termínu dokončení dálnice je však projekt ve hvězdách. Přesto už čtyři roky existuje městem vlastněná společnost, která připravuje pro projekt pozemky. Město už do ní napumpovalo přes tři čtvrtě milionu korun.

Zhruba dvě stě tisíc korun. Tolik peněz každý rok nateče do městem vlastněné společnosti Přerovská rozvojová. Ta má zatím jediný smysl existence. Připravuje půdu pro vznik terminálu osobní přepravy, ambiciózního projektu logistické křižovatky tří cest: silniční, železniční a letecké.
"Na projekt terminálu a logistického centra je nutné pohlížet jako na významný logistický prvek nadregionálního významu. Zcela se nabízí využít strategické polohy v rámci republiky a Evropy. Lokalita se stane prvkem budoucí transevropské multimodální dopravní sítě," představuje projekt materiál Rozvojové a průmyslové zóny na radničním webu. Terminál by se měl nacházet na ploše více než sto hektarů na jihozápadním okraji města mezi nákladovým nádražím a nově navrhovanou trasou dálnice D1. Má to však několik háčků. Dálnice zatím až do Přerova nevede a termíny dostavby se mnohokrát změnily. Poslední stanovisko ředitelství silnic a dálnic zmiňuje jako datum dokončení rok 2016. Stavba má stát sedm a půl miliardy korun.

I budoucnost bochořského letiště je velmi nejistá. Naposledy mu zasadila ránu Evropská komise, když neschválila půlmiliardovou dotaci, která měla urychlit jeho rozvoj. "Evropská komise přehodnotila svůj původní záměr podpory investic do regionálních letišť a rozhodla tyto investice v některých případech do budoucna nepodporovat," uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Ivan Matulík. Evropským úředníkům se totiž celý projekt letiště nezdá dostatečně efektivní. Přesto do něj stále tečou alespoň krajské a městské peníze. Úmysl stáhnout se z letiště už několikrát oznámila i armáda. Podle členů představenstva společnosti by letiště mohlo fungovat i bez vojáků, opozice ale varuje, že se z vzdušného přístavu může stát obří černá díra. I průzkumy mezi podnikateli ukázaly, že letiště je to poslední, co jim v regionu schází.

Nutnost stavby kombinovaného dopravního terminálu je proto v nynějších souvislostech značně diskutabilní. Přesto už město za projekt od roku 2008 utratilo prostřednictvím Přerovské rozvojové zhruba osm set tisíc korun a hodlá v tom pokračovat. "Společnost se zabývá přípravou prodeje, odkupu a výkupu pozemků na připravovaný terminál," popsal mluvčí radnice Bohuslav Přidal. Podobně jako v případě jiných projektů i ve vyhlédnuté lokalitě má totiž pozemky mnoho majitelů, se kterými je potřeba jednat. Vzhledem k nejasnosti celého projektu však společnost za čtyři roky existence zatím žádnou půdu nekoupila. Krátce po oznámení zprávy o neposkytnutí dotace letišti také z vedení společnosti odešel bývalý radní Ivo Kropáč. Ten před časem proslul kauzou s ornou půdou, kterou výhodně koupil a později na radnici sám hlasoval pro její přeměnu na stavební parcely. "Pan Kropáč nyní podniká v Praze a ze společnosti chtěl odejít na vlastní žádost," komentoval změnu Bohuslav Přidal. Rada města na svém pátečním zasedání navrhla na uvolněné místo jednatele současného radního Jaroslava Čermáka. Jeho vizi, kam se bude Přerovská rozvojová ubírat, se nám zjistit nepodařilo. "Nebudu se k tomu vyjadřovat," vzkázal Čermák po své sekretářce s doplněním, že věc ještě musí posvětit zastupitelé. A jasnou vizi zřejmě nemá ani vedení města. "Záleží to samozřejmě na tom, jak dopadne dálnice a letiště," odpověděl Bohuslav Přidal na otázku, kdy by se o realizaci projektu mohlo začít uvažovat. Že by se ale jednalo o vyhozené peníze, si nemyslí. "Je to příprava na budoucnost," uzavřel.