Před deseti lety měl nizozemský Philips v Hranicích odvážné plány. Jeho továrna na obrazovky, jejíž výstavba zde byla zahájena 12. září 2000, slibovala velkou investici a naději na tisíce nových pracovních míst. O pět let později však bylo všechno jinak, skleněné obrazovky nikdo nechtěl, mateřská firma LG.Philips Displays zkrachovala a hranický "zázrak" pak již nezachránil ani jeho nový majitel CTP Invest.

Když hranická radnice chystala v roce 1999 na okraji města novou průmyslovou zónu, chtěla sem nalákat investory, kteří by jim pomohli řešit vysokou nezaměstnanost v regionu. Brzy padlo rozhodnutí na Philips a výrobu CRT televizních obrazovek (obrazovky na bázi katodové trubice). Firma toho tehdy slibovala hodně - přes 3000 pracovních míst a celkové investice dosahující výše 600 milionů eur (bezmála 15 miliard korun), což v té době přestavovalo největší zahraniční investici v zemi.
Za velkolepé plány se vláda Philipsu, který ještě během výstavby vytvořil společný podnik s korejskou společností LG, odměnila investičními pobídkami za více než 1,5 miliardy korun (za nedodržení podmínek jich ovšem firma později musela část státu vrátit); společnost se též mohla těšit na desetileté daňové prázdniny. Rok po zahájení výstavby firma, teď již s názvem LG.Philips Displays, zahájila v Hranicích zkušební provoz.

Již v září následujícího roku se továrna dostala na svou roční kapacitu 2,5 milionu obrazovek. Rok 2003 už byl ale ve znamení výrobních odstávek, o obrazovky nebyl zájem. Ještě v roce 2005 v továrně vzniklo centrum pro vývoj vakuových obrazovek, v lednu následujícího roku podnik kvůli krachu mateřské firmy zastavil výrobu. Ta požádala o ochranu před věřiteli a odstartovala tak i konec hranického výrobce v té době již nepříliš perspektivních vakuových obrazovek.
Problémy se ale hranické továrně nevyhnuly ani před zahájením vlastní výroby. Jen měsíc po spuštění stavby vypukl známý spor o hektarovou parcelu Markéty Regecové nacházející se v místě budoucí továrny, která ho městu odmítla za nabízenou cenu odprodat. Soudní tahanice ukončil nakonec sám Philips, který Regecové podle neoficiálních informací zaplatil z konečných více než pěti milionů korun sám zhruba čtyři pětiny, zbytek připadl na město.
V roce 2007 pak výroba přešla pod novou firmu Multidisplay, kterou i s kolosálním areálem koupil za zhruba 40 milionů eur (téměř miliarda korun) holandský investor CTP Invest. Nový majitel přestavěl výrobní linky, výrobu vakuových obrazovek zastavil koncem května téhož roku a následující rok začal s montováním LCD panelů, která pak skončila loni v březnu.

Hranice, které do výstavby průmyslové zóny vložily 50 milionů korun (dalších 100 milionů poskytl stát), ale investice nelitují. Podle starosty města se továrně alespoň na čas podařilo snížit nezaměstnanost v regionu, navíc sebou zóna přinesla novou bytovou výstavbu, v Hranicích prý díky zóně také vzniklo šest obchodních domů. A město navíc stále věří, že se nakonec zóna, která nyní připomíná spíše město duchů, přeci jen znovu zaplní. Obyvatelům Hranic dnes ale především vadí obrovská volná plocha, o kterou kvůli továrně přišli. Rozpaky vyvolává zejména největší z hal připomínající obrovskou krabici, která na délku měří více než půl kilometru.
Loni v srpnu pronikly na veřejnost informace, že by televizní obrazovky mohly v Hranicích vystřídat bramborové hranolky. O průmyslovou zónu prý projevil zájem jejich americko-nizozemský výrobce, firma Lamb Weston.