Šedesáté výročí letos oslaví profesionální hasičský sbor v Přerově. Nejen o tom, jak budou probíhat tyto velkolepé oslavy, ale také o úspěších i každodenním chlebu přerovských hasičů jsem diskutovala s jejich ředitelem Miroslavem Čočkem.

Přerovští profesionální hasiči letos oslavili šedesát let své existence. Znamená to, že předtím v Přerově nepůsobil žádný hasičský sbor?
Neznamená, o Přerov se samozřejmě už dříve starali dobrovolní hasiči, kteří v příštím roce oslaví už 140 let! My nyní oslavíme šedesátku. Přerovský profesionální sbor byl založen v roce 1953. Takže chceme toto výročí zviditelnit a ukázat lidem.

Jaké oslavy tedy plánujete?
Oslavy měly původně probíhat už v červnu, jenomže do toho přišly rozsáhlé povodně v Čechách, kde naše jednotka vypomáhala, navíc nebyla příliš nálada slavit. Takže se akce přesouvá na tento pátek (20. září). Bude probíhat od 8:30 do 17:00 tak, aby byla přístupná také pro širokou veřejnost, nejen pro děti ze škol a školek.

Na co se mohou návštěvníci těšit?
Budou připraveny nejen prohlídky hasičských aut, ale také různé ukázky naší práce, takže budeme vyprošťovat, ale také hasit požár, lezci budou slaňovat z plošiny a tak dále, předpokládáme, že to bude velmi dynamické. A slibujeme, že nejen děti se budou mít na co těšit.

Na začátku září přerovští hasiči vyhráli první místo v soutěži ve vyprošťování. Můžete přiblížit, o co se jedná?
V pořádání této soutěže se přerovští hasiči pravidelně střídají s hasiči z Valašského Meziříčí, takže jednou za dva roky se soutěží tady v Přerově. Je to regionální soutěž pro dva kraje – Zlínský a Olomoucký kraj, která je zároveň postupovým kolem na Mistrovství České republiky ve vyprošťování. Krajský vítěz postupuje dál. Bohužel letos mistrovství republiky nebude,takže se musíme snažit i příští rok.

Jak probíhá taková soutěž ve vyprošťování?
Technická četa vždy připraví přesný scénář autonehody, připraví vrak auta tak, aby co nejvěrněji simulovalo náraz. Družstvo, které má u této autonehody zasahovat, vůbec netuší, co jej čeká. Stejně jako u skutečného zásahu se s nastalou situací seznámí až na místě a hodnotí se, jak vhodně dokáže na nastalou situaci reagovat. Takže zatímco se připravuje simulovaná autonehoda, soutěžící hasiči čekají v izolaci na pokyn, teprve pak vyrazí.

A ten, kdo je při zásahu nejrychlejší, tak vyhrává ?
Vůbec ne, hodnotí se celá řada kritérií a rozhodně to není jenom o rychlosti. Čas je sice v soutěži limitován, ale jedná se spíše o organizační záležitost. Více než o čase je to o tom, jak odborně a kvalitně se k nehodě i zraněnému přistupuje. Hodnotí se taktika, kterou velitel zvolí, tedy to, jestli budou osobu vyprošťovat přes boční dveře, přes střechu, zadní dveře, kterou část vozidla budou odstraňovat, jak se stabilizovalo vozidlo a postaralo se o dopravní situaci. A pak se hodnotí i oblast zdravovědy a přístup k zraněnému, jak hasič se zraněným komunikuje i to, co dělá, než je zraněná osoba předána lékaři.

Kolik hasičů je na takový zásah potřeba a jak jsou rozdělené role?
Minimální jednotka jsou čtyři hasiči, tak je tomu i při reálném zásahu. Je tam vždy velitel, který musí udělat rychlý průzkum, zjistit kolik je tam osob, zvolit taktiku zásahu, zaúkolovat ostatní členy, zajistit dopravní provoz, zastabilizovat havarované vozidlo, aby se jim dále nepřevrátilo. Každý člen má svůj úkol. Jeden stabilizuje vozidlo, druhý už se věnuje navázání kontaktu se zraněnou osobou. Velitel je navíc ve spojení s operačním střediskem přes radiostanici a informuje, zda mimořádnou událost zvládnou sami, nebo potřebují další jednotky. Snažíme se mít v každém výjezdovém vozidle člena posádky, který se více odborně orientuje ve zdravotnických záležitostech. Ne vždy totiž lékaři mohou přímo na místo nehody, protože například nemají ochranné prostředky nebo vozidlo může být v nepřístupném místě, třeba v korytu potoka nebo mezi nějakými konstrukcemi.

Jak vypadá reálný zásah hasičů?
Na požární stanici Přerov máme k dispozici dvě základní cisterny, které převáží celý tým ve zmenšeném početním stavu. To jsou vždy čtyři hasiči. Tedy jeden velitel a tři členové posádky. Toto čtyřčlenné družstvo musí být schopno vyřešit jakýkoliv typ zásahu, nebo jej alespoň rozjet. Jedno vozidlo může jet tedy řešit požár, jiné třeba dopravní nehodu. Pokud je jeden náročnější zásah, tak operační středisko vysílá oba výjezdy na jedno místo, událost tedy řeší obě družstva.

Jaké události řeší přerovští hasiči nejčastěji?
Nejvíce řešíme události technické pomoci. To jsou všechny činnosti od sundání kočky ze střechy po odemknutí bytu při hrozícím akutním nebezpečí, kdy například matka zabouchne doma dítě, nechá zapnutou troubu či žehličku nebo je doma sám senior, který o sobě dlouho nedal vědět. Hasiči řeší také takové zajímavé a úsměvné záležitosti, jako je například sundávání zarostlých prstenů z prstu. Možná to zní trochu zvláštně, ale skutečně v nemocnici a na chirurgii si s těmito případy často neví rady, tak je posílají k nám, abychom prsteny odbrousili. Dále sem patří třeba odstraňování stromů při větrné smršti nebo události technického charakteru na komunikacích, třeba když spadne materiál nebo náklad.

Které případy jsou pro vás nejkomplikovanější?
Nejproblematičtější události jsou jednoznačně dopravní nehody a požáry, které řešíme zhruba v podobném počtu. Přičemž dopravní nehoda je zpravidla daleko komplikovanější, proto se soustředíme na nácvik vyprošťování, ať už právě v soutěži, kde se setkají jednotky z různých stanic a mohou si vyměnit zkušenosti, nebo při každodenní odborné přípravě. Nehoda je nejproblematičtější v tom, že se na ni nedá dokonale připravit, stále se zvyšuje rychlost vozidel, zvyšuje se i jejich bezpečnost, takže je jiné na soutěži střihat starou škodovku nebo v reále nějaké moderní vozidlo, které je nabité prvky aktivní i pasivní bezpečnosti a jeho konstrukce je naprosto jiná. Každá dopravní nehoda je tak unikát.

Hasiče má většina lidí spojené hlavně s požárem. Jak složité jsou tyto zásahy?
Požár je pro hasiče poměrně předvídatelný. Dá se lehce spočítat, za jakou dobu se kam rozvine. Požáry nechci bagatelizovat, jsou i takové, které jsou hodně náročné a složité. Třeba nedávno rozsáhlé požáry ve Zlínském kraji, Přerovsko naštěstí nějaký větší požár v posledním roce nepamatuje. Naposledy hořelo v továrně na výrobu barev, ten se naštěstí brzy podchytil v zárodku. Je důležité, aby byly v budovách umístěny hasicí přístroje, které mohou mnohdy zachránit požár už v jeho začínající fázi, kdy se nemusí tolik rozšířit. Uhasit požár jedné místnosti zvládne klidně jedna jednotka, ale když už ze střechy šlehají desetimetrové plameny, to už je trochu jiný oříšek.