Přerov včera navštívila slavná zpěvačka Eva Pilarová, která v Galerii města Přerova zahájila svou autorskou výstavu fotografií. Jak se umělkyně cítí v roli fotografky a čím nás ještě překvapí na hudebních pódiích? To vše se dozvíte v tomto rozhovoru.

Začneme otázkou, která vás nejspíš příliš nepřekvapí. Většina lidí vás zná spíše jako zpěvačku, jak se cítíte v roli fotografky?
Mě focení velmi baví, už bez foťáku nevycházím téměř ani na nákup, protože všude kolem je spousta věcí, které stojí za to zaznamenat. Měla jsem už těch fotografických výstav přes 40 a nikomu se nevnucuji, lidé mě pořád oslavují sami. Já bych ani neměla drzost nabídnout někomu svoji výstavu. Samozřejmě mám radost, když se mé fotografie líbí a někdo si je třeba koupí také domů.

Která místa nejraději fotíte?
Volný čas ráda trávím na chalupě, takže tam se zaměřuji spíše na venkov a západy slunce. V Praze se pak snažím najít nějaká opuštěná zákoutí, která nejsou úplně notoricky známá. Kromě samotného focení mě baví i zpracovávání fotek. Když jsem s tím začínala, trávila jsem spoustu času u počítače a manžel si myslel, že jsem blázen, ale když jsem mu pak ukázala hotové obrázky, tak se mu zalíbily a já pak začala pořádat výstavy.

Kde všude jste vystavovala? Dostala jste se se svými fotkami třeba i do zahraničí?
Jak říkám, mám za sebou už přes 40 výstav, teď nevím, jestli 45 nebo 47, tak nějak. Pozvali si mě třeba i na výstavu do Vídně a to jsem myslela, že je nějaký vtip, že mě budou točit skrytou kamerou nebo tak něco. Jeden obrázek dokonce před měsícem visel v galerii v Chicagu. Takže opravdu různě. Už je ze mě téměř slavná fotografka.

Jak často ještě zpíváte? Jezdíte ještě po koncertech, nebo už je zcela výjimečné zahlédnout vás na pódiu?
Ještě pořád koncertujeme, mám svou kapelu, takže se snažíme ještě využít toho, že nás lidé chtějí poslouchat. Zrovna 29. listopadu bychom měli mít koncert tady poblíž v Olomouci s Petrou Janů. Potom jedem šňůru těch vánočních koncertů. Takže koncertů je opravdu dost a docela se divím, že toho publikem za těch 53 let, kterých zpívám, nemá ještě dost.

Takže jste překvapená, že lidi pořád baví vás poslouchat. A baví vás pořád ještě zpívat?
Mně to baví pořád a dokud na to budu mít síly a zdraví mi bude sloužit, tak budu zpívat. Navíc teď spolupracuji i s mladými umělci, což je pro mě také obohacující.

Máte nějaký hudební sen, který byste si chtěla ještě splnit?
Mně se toho splnilo hodně z toho, co jsem si představovala. V 60. letech jsem působila v divadle Semafor, kde jsem nazpívala krásné písničky s výbornými lidmi, jako byl Waldemar Matuška, Karel Gott... a teď se mi to vrací, protože té práce mám hodně i na stará kolena. Takové dvě pěvecké špičky, jako pro mě znamenali tito dva, teď spatřuji v Matěji Ruppertovi a Vojtěchu Dykovi, se kterými teď spolupracuji. Velký zážitek pro mě byl festival v Trutnově, kde jsem účinkovala. Viděla jsem to mladé obecenstvo říkala si, co tu dělám, oni mě vypískají... a oni mě přijali úplně skvěle a zpívali si se mnou všechny ty mé staré hity. Dojalo mě to k slzám.

V Přerově se teď představujete jako fotografka. Neplánujete zde v nejbližší době také nějaké hudební vystoupení?
Naposled jsme v Přerově hráli jazz, ale to už bude delší dobu. Teď mě nikdo nepozval, ale když přijde nabídka, ráda přijedu. Přesvědčila jsem se, že lidi mě tu znají a mají mé písničky rádi, takže bych se tomu určitě nebránila.

Na výstavě se nachází také několik snímků z přerovského Horního náměstí, z nichž jeden si už dnes dokonce odkoupil primátor města. Znáte Přerov nějak víc?
Přerov bohužel moc neznám, zpravidla z těch měst toho moc nevidíme. Známe jen koncertní sály a teď i galerie. Na fotce jsem vám trochu pokroutila Horní náměstí, tak snad se na mě nebudete zlobit, je to jen takový umělecký efekt.

Takže dneska jste odzpívala, rozdala pár podpisů a zase rychle do Prahy?
Bohužel je to tak téměř vždycky. A tentokrát opravdu musím. Zítra totiž budeme natáčet takový videospot na charitativní koncert, který máme 30. prosince v Lucerně. Jsou to slavné charitativní akce, které dělá Táňa Vilhelmová a Aňa Geislerová a protože pěvecky spolupracuji s Vojtou Dykem, tak mě přizvali do party. Vymysleli si tam však strašlivé věci. Má tam být něco ve stylu, že Aňa bude lítat neoblečená a bude mít přes sebe nějakou krabici, takže tam není nic vidět. Já budu utírat podlahu v glycerinových šatech. Možná natočím i něco jiného, ale takto je to teď v plánu. Však uvidíte v televizi, jak tato šílenost dopadne.